bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Default: : strpos(): Non-string needles will be interpreted as strings in the future. Use an explicit chr() call to preserve the current behavior in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php on line 398
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [398] : strpos( G, )



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Default: : strpos(): Non-string needles will be interpreted as strings in the future. Use an explicit chr() call to preserve the current behavior in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php on line 399
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [399] : strpos( G, )



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Default: : strpos(): Non-string needles will be interpreted as strings in the future. Use an explicit chr() call to preserve the current behavior in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php on line 400
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [400] : strpos( G, )



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Default: : strpos(): Non-string needles will be interpreted as strings in the future. Use an explicit chr() call to preserve the current behavior in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php on line 406
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [406] : strpos( G, )



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1, [b]Nedostává se mi času napsat podrobnější report o další účasti na ultra závodním bikingu, tak alespoň dlouze heslovitě:[/b]
[1]

• 4.června po MS 24 MTB prohlašuji, že čtyřiadváce už nechci jezdit
• závěr roku 2017, propozice pro ME 24 mtb, pořadatel Bikepoint.sk, místo Belá Nižné Kamence – no a co?
• duben 2018, letmé projetí propozic, startovky, videa závodu 2016, kde jsme vyhráli dvojice – ach jo!
• 24.4.2018 narození mého třetího syna – co je víc, vedle vlastního zdraví?
• začátek května domluva s ženou a syny, že by součástí oslav narození Štěpána mohla být moje účast na evropském šampionátu – domluveno
• tréninky do a z práce, práce na statku, o 2000 km míň než vloni před MS, víc hrubé dřiny – to moje příprava
• volba kategorie jednoznačná – evropské mistrovství organizace WEMBO je vyhlášeno pro kategorie elite muži a ženy – asi tam budu jeden
z nejstarších
• 14 dnů do startu – co tam budu dělat? Ve startovce co Čech, to ultra pojem!
• každý den v sedle kola stejná myšlenka – jedeš si to užít, jedeš to jako oslavu tvých kluků, vole!
• umřu, tři roky jsem sólo nejel, letos nejdelší trénink 4 hodiny, umřu, to bude krásná smrt!
• máš fajn ženu (udělala mi sebou výborný buchty), máš fajn doprovod (syn Roman, syn David, bratranec Roman – záruka zkušenosti), máš
fajn zázemí (stan, stavba století – šapitó 3x6 metrů /děkuji Petr Kanýz/; auto Mercedes Viano /děkuji Tomáš Pokorný/ – domluveno den
před odjezdem; 20 metrů prodlužovačky /děkuji domove/ – co do ní zapojit víme, ale nemáme), máš fajn třetího syna (ten to ale ještě
neví)
• příjezd do kempu Nižné Kamence hodinu před koncem presentace – známe to tam, tak proč spěchat
• rozjetí na známém okruhu, pár decentních úprav, technickej sjezd stojí za to – na zamotání hlavy super
• při kochání se výhledy na Kysuce a Malou Fatru opět pochybnosti nad rozhodnutím jet závod – ale jen na malou chvíli
• večer do Terchové na neuskutečněné halušky, zpět do kempu jede bráchanec po 20 letech na kole (Davčovým), Davča na mým rámu
(karbonovým) a Romes jízdou po zadním (a rozbitým loktem) – fajne večer
• spánek v šapitó super, šestá budíček, osmá rozprava k závodu, devátá s Davčem projetí úseku průjezdu pod mostem – zábavná, obousměrně
nízká pasáž okruhu
• 10:00 start elity mužů (22), žen (3) a U23 (4), 10:05 zbytek jednotlivců (celkem 108) 10:15 mančafty – teplo, dusno, sucho
• jedu a baví mě to, dobrý znamení
• zataženo, bouří – blbý znamení
• po 4 hodinách závodu neprší – chčije, nebouří – spadla Fatra, závod na 2 hodiny přerušen
• zpět na tra dle času příjezdu, jsem 15 – a co jako?
• polovina trati tekoucí bahno, druhá polovina mazlavá hmota – chobotnice z druhého patra hadra
• mám morál se na to vykašlat, co okruh, to čištění – drží mě kluci, jedu dál
• v nejtěžším sjezdu se mi zastaví kolo, totál ucpaný plastelínou – jedu, protože na mě čekají v depu
• polovina závodu, atakuju Top 10 – cože?!
• bratranec bdí a dodává energii, nejen svými pochutinami, kluci spí, ale jsou tady – furt jedu
• večer krátký/krátký, jen dávám vestu – neprší, uff
• druhá v noci, krizůvka, spánek v kopci - bez pádu, uff
• konečně ráno, nová energie (nebo že by Romanovi lektvary?), kluci fandí, pořadatelé se činili a motykami a hráběmi udělali sjezdy
sjezdy – už dopředu děkuji Luboši a spol.
• Roman hlásí „dáváš Kratinovi 6 -7 min na kolo“ - a o kolikátej jedeme vlastně flek, kolik je vlastně hodin, kde to vlastně su?
• pořád jedu, je mi fajn, jen to blato – konec se blíží
• jedu devátej flek, je teplo, je mi fajn – jen ta prdel zažívá středověk!
• hoďku a půl před koncem d隝? To není pravda! Ne, to jen někdo nahoře spláchnul hajzl – já se na to vyseru!
• 31 kolo, 288 km, zjišuju proč tolik bolí dlaně a předloktí – nefunguje vidla
• dvakrát spadnu, končím kluci, děkuji – je mi úplně buřt, jestli budu devátej, nebo desátej, stačilo, jako asi nejstarší v kategorii
mám právo toho nechat za včas, ne?
• nesmím opomenout na pětici nejlepších – jinej level, navíc si Fin spletl závod, takto jezdím do kopce při 100 km maratonu
[2]

[b] Před i během závodu jsem potkal plno známých tváří, každému z nich bych chtěl poděkovat, že mne nějakým způsobem podpořili, ale jmenovat je nebudu, nerad bych na někoho zapomněl (třeba na toho týpka ve sparanským dresu). Znovu poděkuju pořadatelům a Terrymu, díky!!!! Velikánský dík mojí ženě (ona to nemá ráda, když ji tak oslovuji, páč nejsme manželé)!!! A super velikánský DěKUJU mým třem synům a bratranci Romanovi za bomba doprovod !!!!![/b]


)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [229] : replace_text_format([b]Nedostává se mi času napsat podrobnější report o další účasti na ultra závodním bikingu, tak alespoň dlouze heslovitě:[/b]
[1]

• 4.června po MS 24 MTB prohlašuji, že čtyřiadváce už nechci jezdit
• závěr roku 2017, propozice pro ME 24 mtb, pořadatel Bikepoint.sk, místo Belá Nižné Kamence – no a co?
• duben 2018, letmé projetí propozic, startovky, videa závodu 2016, kde jsme vyhráli dvojice – ach jo!
• 24.4.2018 narození mého třetího syna – co je víc, vedle vlastního zdraví?
• začátek května domluva s ženou a syny, že by součástí oslav narození Štěpána mohla být moje účast na evropském šampionátu – domluveno
• tréninky do a z práce, práce na statku, o 2000 km míň než vloni před MS, víc hrubé dřiny – to moje příprava
• volba kategorie jednoznačná – evropské mistrovství organizace WEMBO je vyhlášeno pro kategorie elite muži a ženy – asi tam budu jeden
z nejstarších
• 14 dnů do startu – co tam budu dělat? Ve startovce co Čech, to ultra pojem!
• každý den v sedle kola stejná myšlenka – jedeš si to užít, jedeš to jako oslavu tvých kluků, vole!
• umřu, tři roky jsem sólo nejel, letos nejdelší trénink 4 hodiny, umřu, to bude krásná smrt!
• máš fajn ženu (udělala mi sebou výborný buchty), máš fajn doprovod (syn Roman, syn David, bratranec Roman – záruka zkušenosti), máš
fajn zázemí (stan, stavba století – šapitó 3x6 metrů /děkuji Petr Kanýz/; auto Mercedes Viano /děkuji Tomáš Pokorný/ – domluveno den
před odjezdem; 20 metrů prodlužovačky /děkuji domove/ – co do ní zapojit víme, ale nemáme), máš fajn třetího syna (ten to ale ještě
neví)
• příjezd do kempu Nižné Kamence hodinu před koncem presentace – známe to tam, tak proč spěchat
• rozjetí na známém okruhu, pár decentních úprav, technickej sjezd stojí za to – na zamotání hlavy super
• při kochání se výhledy na Kysuce a Malou Fatru opět pochybnosti nad rozhodnutím jet závod – ale jen na malou chvíli
• večer do Terchové na neuskutečněné halušky, zpět do kempu jede bráchanec po 20 letech na kole (Davčovým), Davča na mým rámu
(karbonovým) a Romes jízdou po zadním (a rozbitým loktem) – fajne večer
• spánek v šapitó super, šestá budíček, osmá rozprava k závodu, devátá s Davčem projetí úseku průjezdu pod mostem – zábavná, obousměrně
nízká pasáž okruhu
• 10:00 start elity mužů (22), žen (3) a U23 (4), 10:05 zbytek jednotlivců (celkem 108) 10:15 mančafty – teplo, dusno, sucho
• jedu a baví mě to, dobrý znamení
• zataženo, bouří – blbý znamení
• po 4 hodinách závodu neprší – chčije, nebouří – spadla Fatra, závod na 2 hodiny přerušen
• zpět na tra dle času příjezdu, jsem 15 – a co jako?
• polovina trati tekoucí bahno, druhá polovina mazlavá hmota – chobotnice z druhého patra hadra
• mám morál se na to vykašlat, co okruh, to čištění – drží mě kluci, jedu dál
• v nejtěžším sjezdu se mi zastaví kolo, totál ucpaný plastelínou – jedu, protože na mě čekají v depu
• polovina závodu, atakuju Top 10 – cože?!
• bratranec bdí a dodává energii, nejen svými pochutinami, kluci spí, ale jsou tady – furt jedu
• večer krátký/krátký, jen dávám vestu – neprší, uff
• druhá v noci, krizůvka, spánek v kopci - bez pádu, uff
• konečně ráno, nová energie (nebo že by Romanovi lektvary?), kluci fandí, pořadatelé se činili a motykami a hráběmi udělali sjezdy
sjezdy – už dopředu děkuji Luboši a spol.
• Roman hlásí „dáváš Kratinovi 6 -7 min na kolo“ - a o kolikátej jedeme vlastně flek, kolik je vlastně hodin, kde to vlastně su?
• pořád jedu, je mi fajn, jen to blato – konec se blíží
• jedu devátej flek, je teplo, je mi fajn – jen ta prdel zažívá středověk!
• hoďku a půl před koncem d隝? To není pravda! Ne, to jen někdo nahoře spláchnul hajzl – já se na to vyseru!
• 31 kolo, 288 km, zjišuju proč tolik bolí dlaně a předloktí – nefunguje vidla
• dvakrát spadnu, končím kluci, děkuji – je mi úplně buřt, jestli budu devátej, nebo desátej, stačilo, jako asi nejstarší v kategorii
mám právo toho nechat za včas, ne?
• nesmím opomenout na pětici nejlepších – jinej level, navíc si Fin spletl závod, takto jezdím do kopce při 100 km maratonu
[2]

[b] Před i během závodu jsem potkal plno známých tváří, každému z nich bych chtěl poděkovat, že mne nějakým způsobem podpořili, ale jmenovat je nebudu, nerad bych na někoho zapomněl (třeba na toho týpka ve sparanským dresu). Znovu poděkuju pořadatelům a Terrymu, díky!!!! Velikánský dík mojí ženě (ona to nemá ráda, když ji tak oslovuji, páč nejsme manželé)!!! A super velikánský DěKUJU mým třem synům a bratranci Romanovi za bomba doprovod !!!!![/b]


, 5613)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1,

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [237] : replace_text_format(

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1, Na podzim 2016, během presentační akce společnosti Sport Import ([url=odkaz]https://www.sportimport.cz/[/url]) jsem se blíže seznámil s Petrem Novákem, dlouholetým úspěšným amatérským cyklistou, doktorem v oboru biochemie a spoluzakladatelem týmu/projektu Sport Races ([url=odkaz](https://www.sportraces.cz/[/url]). Jednou z jeho náplní v týmu je poskytování kompletních tréninkových „služeb“ jak výkonnostním, tak hobby sportovcům. Zaujalo mne možné spojení „systematického“ zatěžování mého více jak čtyřicetiletého těla a kožní choroby (vady), kterou trpím více jak dvacet let.
S Petrem se domluvili na spolupráci i moji kamarádi Pavel a Michal, s kterými jsem shodou okolností absolvoval i tři ročníky ultravytrvaleckého seriálu závodů na 24 hodin MTB v kategorii dvojic. Bohužel nevydrželi absolvovat tréninkově celou sezónu 2017 v poměrně časově a „organizačně“ náročném systému, který je potřeba zakomponovat do každodenního života neprofesionálního sportovce.
Ostrá spolupráce započala schůzkou s Petrem, který ze mne „vytahal“ potřebné informace. I přesto, že se bude jednat o dnes velmi populární tréninky na dálku, přes net, tak upřednostňuje individuální plánování přímo určené na daného člověka. Na schůzce jsme si ujasnili jak takový přístup bude vypadat a již nyní můžu říct, že fungoval téměř bezchybně. Z kraje prosince jsme si nechali udělat laktátové testy. Můj celkový výsledek shrnul vyšetřující doktor do jedné věty:
Zatím nízký výkon na obou prazích s nízkým zapracováním na obou prazích, již od prvních
stupňů výrazná glykolytická aktivita, nízká ekonomika šlapání.
Informace z toho plynoucí pro mne a trenéra – je co zlepšovat.
První závod pod „dohledem“ následoval 3 dny po zátěžových testech (4.12.), a to 30 km Běhu na Býčí skálu, což se trenérovi z důvodu krátké doby přípravy nelíbilo. Bylo mi to jasné, ale kultovka je kultovka (více jak 50 ročníků). Závod jsem odběhl v osobáku i přes moje různorodé pocity k instrukcím trenéra: “.......jak můžu ku..a držet tep v AP při sedmi kilometrovým stoupání........a tří kilometrovým 30 stupňovým seběhu!........10 kilometrů asfaltu, snad udržím ten debilní tep v mezích..........jééé, 10 km do cíle a v nejtěžším stoupání předbíhám lidi........týýýý jo, sedm kilometrů do cíle a 20 minut k dobru.........sakra, nohy, svaly, šlachy, všechno cítím, to není dobrý!...........3 km do cíle osobáček +5 min..........jak mám sakra zrychlit, když nejdou nohy, neposlouchají, trenére, ty nevíš která bije, ku..a..........cíl a …....minuta v osobáku!“
Hlavním zaměřením je ale cyklistika a pro sezónu 2017 jsem si určil dva vrcholy – (na podzim ještě neplánovanou) účast na Mistrovství světa v 24 MTB hodinovce organizace WEMBO a silniční Mistrovství střední Evropy v závodě Tatry tour. Nemám čas trénovat několik hodin v kuse ani o víkendu, proto mi byla naordinována intenzita, kratší tréninky 6x týdně, zejména cestami do a z práce. Po třech měsících jsem měl chu s tím prásknout. Najednou toho bylo na mě moc – práce, doma práce, tuhá zima, návraty za tmy v mrazu, hledáni způsobu jak vše skloubit. řešení se najde vždy, když chcete a jako bonus máte doma spřízněné duše. Já chtěl a mněl. V dubnu jsem uspořádal bikové soustředění, bohužel po něm srážka s autem (moje vůbec první na kole po 18 letech ježdění) málem pohřbila všechny cyklistické plány. Naštěstí nepohřbila mne, moje tělo, moje odhodlání. Na doporučení lékaře (nadšeného cyklisty!) i trenéra jsem dal vale fyzické námaze, fixoval, hojil, tejpoval, poslouchal tělo a po jeho impulzu jsme opět najeli na trénink. Bohužel jsme nemohli udělat nové testy po zimní přípravě, ale jako praktický test se jevil květnový závod Jihlavské 24 MTB, který jsme s Michalem absolvovali ([url=odkaz]https://www.bs-bike.eu/blog/tipy-na-vyjizdky-vylety/wembo-2017-world-solo-24-champs-icast-jihlavska-24-mtb[/url]). Cítil jsem se nečekaně dobře. Lupénka neprotestovala, biologická léčba ve spojení s tréninkem se na ní nijak negativně neprojevovala. Testy krve prováděné 2x do roka, včetně testů na TBC nezaznamenaly změn. Tlak krve už mám nějaký ten rok jako děcko (120-110/70). Zvyšujeme intenzitu (s přihlédnutím ke zranění), v systému šest dnů trénink, pondělí volno, do toho silová příprava u nás na statku (lepší než zvedání železa ve vydýchané posilce plné městských dřevorubců). 90% tréninku se odehrávalo na silničním kole, na kterém jste schopni v kratším čase objet větší objem a lépe se trénuje v konstantní kadenci. Zásadní věcí pro efektivní trénink je strava a odpočinek. Součástí boje s lupenkou byla i změna stravování a spát chodím brzo. V těchto směrech se na mne trenér mohl spolehnout a žádné zásadní rady mi nedával. Rád bych zdůraznil pro ty, co si nechtějí svůj koníček zprotivit (a to se v případě systematické přípravy může stát velmi rychle), aby měli stále na vědomí, že nejsou profesionálové. Koníček, hobby, sport má bavit, zocelovat ducha, tělo, být společníkem v odreagování se od každodenních poviností. A když si navíc platíte trenéra, který pružně reaguje na Vaše nutné změny, neměl by být problém domluvit harmonogram tréninků tak, aby nedošlo k přetrénování, znechucení, nebo přímo k odporu (Kolo? Už v životě! Do šrotu s ním!). V případě nuceného výpadku v přípravě, tak jako se stalo u mne, není nutno propadat zoufalství ze stráty výkonosti. Naopak může neplánovaná přestávka tělu pomoci a současně Vás upozornit na naši smrtelnost.
Po Jihlavě jsme měli na dopilování formy cca 14 dnů. Samotný svěák se mi jel naprosto skvostně ([url=odkaz]https://www.bs-bike.eu/blog/tipy-na-vyjizdky-vylety/wembo-2017-world-solo-24-champs-iicast-finale-ligure-2-36[/url]). Počet najetých kilometrů od listopadu a samotný trénink přinesli svoje první šavnatější ovoce. Po MS v Itálii dodržuji slib daný doktorovi a dávám další zdravotní přestávku zaměřenou na zpevnění poraněného místa a regeneraci. Další vrchol mne čeká začátkem září, a to ve zcela odlišné disciplíně. Přesto nebyla nutná žádná větší změna a jedeme dál v zaběhnutém formátu. Lehce, opět dle času, přidáváme na objemu. Kdo nemá na silnic najeto, horko těžko zvládne držet tempo s ortodox silničáři na dvouset kilometrovém závodě. Jeden z přípravných závodů byla i silniční časovka, kterou jsem snad 11 let neabsolvoval! Jako trénink intenzity a mojí psychiky, optimum.
Mezitím se činnost Sport Reaces úspěšně rozrůstala a současně s ní i zaneprázdnění Petra Nováka. Proto jsme doplnili k vyplňovanému tréninkovému deníku a chatové komunikaci na FB navíc vyplňování sdílené Google tabulky. Trenér neřešil počet najetých kilometrů za tréninkovou jednotku, spíš splnění plánu intenzity a času. Úspěšně se bráním watmeteru, přesnému „bonzákovi“, bez kterého se dnes neobejdou snad ani amatéřští, výkonostní cyklisté. Já jedu pořád na tepák a pocit.
Závod Tatry tour se jel v pro mě zlých podmínkách ([url=odkaz]https://www.bs-bike.eu/blog/tipy-na-vyjizdky-vylety/tatry-tour-2017-292017-horny-smokovec-slovensko-polsko[/url]). Rozjetí před závodem, které se pro mne stává samozřejmostí (rozjetí/rozběhnutí pro vyplavení laktátu a zahřátí těla do závodního módu) proběhlo na výbornou. V závodě jsem z části doplatil na nevyježděnost v silničních závodech, z části na naprosté prochladnutí prstů na rukou. Na druhou stranu jsem byl překvapen, co moje tělo dokáže zajet. Výsledkově se nejednalo o úplný propadák, časově to mohlo být určitě o dvě desítky minut lepší a technika jízdy je opravdu rozdílná oproti bikům (ale z terénu se mi jednou náramě hodila). Je dobře, že se mám pořád v čem zlepšovat.
Závěr sezóny a odpočinek jsem si naplánoval jako každoročně na polovinu října, po závodě Soběšická mulda (zavírák brněnské bikové sezóny). Bříza míní, trenér mění. Žádný odpočinek, ještě 14 dnů ježdění a v intenzitách! Potom si můžu válet šunky. Tělo je tak prý připraveno, po nasbírání potřebné energie volnem, plynule navázat na přípravu do další sezóny.
Po sezóně došlo na témata zda mít, či nemít trenéra, potažmo na výhody, či nevýhody systematického tréninku a v neposlední řadě, co mi tento způsob přípravy vlastně přinesl. Úvodem bylo řečeno, že Petr Novák a jeho kolegové ve Sport Races se zaměřují na přípravu kohokoliv, kdo má zájem zlepšovat svoji výkonnost, fyzičku, nebo prostě cítí určitý odstup od zhýčkaného způsobu života a neví sám, jak pojmout zlepšování kondice a potažmo ducha (je, nebo není?). Mít trenéra je v mnoha směrech pohodlnější a jednodušší, než si přípravu řídit sám. Vyjma těch, co jsou v tomto směru študovaní, nebo jsou natolik šikovní, samostatní a časově nevytížení, že si vše sestaví sami. Amatérský cyklista s výsledkovými ambicemi, pracující a s tolerantní rodinou, se minimálně bez konzultací neobejde. U cyklistů bez výsledkových priorit, bude pro nebo proti spolupráci s trenérem rozhodovat několik činitelů. Prvotně se nejedná o levnou záležitost (peníze budou, my nebudeme – říká můj taka), zadruhé nemusí vyhovovat komunikace na dálku, o hledání prostoru k trénování jsem se zmiňoval a důležitá je také samotná osoba trenéra, jeho věrohodnost, znalost, zkušenost, flexibilita v komunikaci, způsob vyjadřování se a jednání se svěřencem. Za mně výborný (Petře Nováku). Systematický trénink? Chcete-li se ve svém sportování a závodění někam posunout, zvýšit výkonnost a odolnost těla, pak ano. Něco jako v zaměstnání, práci. Vnesete do náplně práce určitý systém, postupně budete přidávat další postupy, objevovat nové možnosti, práce se obohatí, nestane se nudnou, stereotipní, rutinní, pro obživu nutnou činností. Když se daří, přináší radost, cítíte se sebevědomnější, zvládáte plno činností, které jste na začátku nedokázali a bez určitého hlavu patu majícího postupu, by jste se k nim možná ani nedostali. Jízda na kole směřovaná k závodění bez cíleného tréninku, je pouze vožení se na kole (to mi řekl trenér zkraje spolupráce a já velmi rychle přišel na to, že nemachruje). Až trénink, který má právě tu hlavu/patu, ve Vás otevře a objeví skutečné fyzické a také mentální hranice (když „neojebáváte“, to je ale čistě Váš problém, Vaše svědomí). Systematický trénink mě posunul dál, minimálně fyzicky. Zejména v rychlosti a v pohybu ve vyšších intenzitách. Před pár roky u mne došlo k spontánímu pneumotoraxu pravé plíce, přestal jsem věřit na práci mého těla v těchto intenzitách. Teď už mu věřím, ale naslouchám jeho potřebám ještě více. Vzhledem k věku a zkušenostem, závodím nyní spíš hlavou. A když k tomu přidám i určitou výkonnost, užívám si závodění ještě více. Psoriasa tímto způsobem přípravy taky nijak neutrpěla, takže první zkušenost s trénováním pod „dohledem“ hodnotím velmi kladně. Rozhodl jsem se tedy nadále pokračovat pod vedením Petra Nováka.

[b]P.S. Bohužel, nebo bohudík (?), člověk míní, osud (nebo příroda) mění............ Alespoň pro rok 2018.[/b]
)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [229] : replace_text_format( Na podzim 2016, během presentační akce společnosti Sport Import ([url=odkaz]https://www.sportimport.cz/[/url]) jsem se blíže seznámil s Petrem Novákem, dlouholetým úspěšným amatérským cyklistou, doktorem v oboru biochemie a spoluzakladatelem týmu/projektu Sport Races ([url=odkaz](https://www.sportraces.cz/[/url]). Jednou z jeho náplní v týmu je poskytování kompletních tréninkových „služeb“ jak výkonnostním, tak hobby sportovcům. Zaujalo mne možné spojení „systematického“ zatěžování mého více jak čtyřicetiletého těla a kožní choroby (vady), kterou trpím více jak dvacet let.
S Petrem se domluvili na spolupráci i moji kamarádi Pavel a Michal, s kterými jsem shodou okolností absolvoval i tři ročníky ultravytrvaleckého seriálu závodů na 24 hodin MTB v kategorii dvojic. Bohužel nevydrželi absolvovat tréninkově celou sezónu 2017 v poměrně časově a „organizačně“ náročném systému, který je potřeba zakomponovat do každodenního života neprofesionálního sportovce.
Ostrá spolupráce započala schůzkou s Petrem, který ze mne „vytahal“ potřebné informace. I přesto, že se bude jednat o dnes velmi populární tréninky na dálku, přes net, tak upřednostňuje individuální plánování přímo určené na daného člověka. Na schůzce jsme si ujasnili jak takový přístup bude vypadat a již nyní můžu říct, že fungoval téměř bezchybně. Z kraje prosince jsme si nechali udělat laktátové testy. Můj celkový výsledek shrnul vyšetřující doktor do jedné věty:
Zatím nízký výkon na obou prazích s nízkým zapracováním na obou prazích, již od prvních
stupňů výrazná glykolytická aktivita, nízká ekonomika šlapání.
Informace z toho plynoucí pro mne a trenéra – je co zlepšovat.
První závod pod „dohledem“ následoval 3 dny po zátěžových testech (4.12.), a to 30 km Běhu na Býčí skálu, což se trenérovi z důvodu krátké doby přípravy nelíbilo. Bylo mi to jasné, ale kultovka je kultovka (více jak 50 ročníků). Závod jsem odběhl v osobáku i přes moje různorodé pocity k instrukcím trenéra: “.......jak můžu ku..a držet tep v AP při sedmi kilometrovým stoupání........a tří kilometrovým 30 stupňovým seběhu!........10 kilometrů asfaltu, snad udržím ten debilní tep v mezích..........jééé, 10 km do cíle a v nejtěžším stoupání předbíhám lidi........týýýý jo, sedm kilometrů do cíle a 20 minut k dobru.........sakra, nohy, svaly, šlachy, všechno cítím, to není dobrý!...........3 km do cíle osobáček +5 min..........jak mám sakra zrychlit, když nejdou nohy, neposlouchají, trenére, ty nevíš která bije, ku..a..........cíl a …....minuta v osobáku!“
Hlavním zaměřením je ale cyklistika a pro sezónu 2017 jsem si určil dva vrcholy – (na podzim ještě neplánovanou) účast na Mistrovství světa v 24 MTB hodinovce organizace WEMBO a silniční Mistrovství střední Evropy v závodě Tatry tour. Nemám čas trénovat několik hodin v kuse ani o víkendu, proto mi byla naordinována intenzita, kratší tréninky 6x týdně, zejména cestami do a z práce. Po třech měsících jsem měl chu s tím prásknout. Najednou toho bylo na mě moc – práce, doma práce, tuhá zima, návraty za tmy v mrazu, hledáni způsobu jak vše skloubit. řešení se najde vždy, když chcete a jako bonus máte doma spřízněné duše. Já chtěl a mněl. V dubnu jsem uspořádal bikové soustředění, bohužel po něm srážka s autem (moje vůbec první na kole po 18 letech ježdění) málem pohřbila všechny cyklistické plány. Naštěstí nepohřbila mne, moje tělo, moje odhodlání. Na doporučení lékaře (nadšeného cyklisty!) i trenéra jsem dal vale fyzické námaze, fixoval, hojil, tejpoval, poslouchal tělo a po jeho impulzu jsme opět najeli na trénink. Bohužel jsme nemohli udělat nové testy po zimní přípravě, ale jako praktický test se jevil květnový závod Jihlavské 24 MTB, který jsme s Michalem absolvovali ([url=odkaz]https://www.bs-bike.eu/blog/tipy-na-vyjizdky-vylety/wembo-2017-world-solo-24-champs-icast-jihlavska-24-mtb[/url]). Cítil jsem se nečekaně dobře. Lupénka neprotestovala, biologická léčba ve spojení s tréninkem se na ní nijak negativně neprojevovala. Testy krve prováděné 2x do roka, včetně testů na TBC nezaznamenaly změn. Tlak krve už mám nějaký ten rok jako děcko (120-110/70). Zvyšujeme intenzitu (s přihlédnutím ke zranění), v systému šest dnů trénink, pondělí volno, do toho silová příprava u nás na statku (lepší než zvedání železa ve vydýchané posilce plné městských dřevorubců). 90% tréninku se odehrávalo na silničním kole, na kterém jste schopni v kratším čase objet větší objem a lépe se trénuje v konstantní kadenci. Zásadní věcí pro efektivní trénink je strava a odpočinek. Součástí boje s lupenkou byla i změna stravování a spát chodím brzo. V těchto směrech se na mne trenér mohl spolehnout a žádné zásadní rady mi nedával. Rád bych zdůraznil pro ty, co si nechtějí svůj koníček zprotivit (a to se v případě systematické přípravy může stát velmi rychle), aby měli stále na vědomí, že nejsou profesionálové. Koníček, hobby, sport má bavit, zocelovat ducha, tělo, být společníkem v odreagování se od každodenních poviností. A když si navíc platíte trenéra, který pružně reaguje na Vaše nutné změny, neměl by být problém domluvit harmonogram tréninků tak, aby nedošlo k přetrénování, znechucení, nebo přímo k odporu (Kolo? Už v životě! Do šrotu s ním!). V případě nuceného výpadku v přípravě, tak jako se stalo u mne, není nutno propadat zoufalství ze stráty výkonosti. Naopak může neplánovaná přestávka tělu pomoci a současně Vás upozornit na naši smrtelnost.
Po Jihlavě jsme měli na dopilování formy cca 14 dnů. Samotný svěák se mi jel naprosto skvostně ([url=odkaz]https://www.bs-bike.eu/blog/tipy-na-vyjizdky-vylety/wembo-2017-world-solo-24-champs-iicast-finale-ligure-2-36[/url]). Počet najetých kilometrů od listopadu a samotný trénink přinesli svoje první šavnatější ovoce. Po MS v Itálii dodržuji slib daný doktorovi a dávám další zdravotní přestávku zaměřenou na zpevnění poraněného místa a regeneraci. Další vrchol mne čeká začátkem září, a to ve zcela odlišné disciplíně. Přesto nebyla nutná žádná větší změna a jedeme dál v zaběhnutém formátu. Lehce, opět dle času, přidáváme na objemu. Kdo nemá na silnic najeto, horko těžko zvládne držet tempo s ortodox silničáři na dvouset kilometrovém závodě. Jeden z přípravných závodů byla i silniční časovka, kterou jsem snad 11 let neabsolvoval! Jako trénink intenzity a mojí psychiky, optimum.
Mezitím se činnost Sport Reaces úspěšně rozrůstala a současně s ní i zaneprázdnění Petra Nováka. Proto jsme doplnili k vyplňovanému tréninkovému deníku a chatové komunikaci na FB navíc vyplňování sdílené Google tabulky. Trenér neřešil počet najetých kilometrů za tréninkovou jednotku, spíš splnění plánu intenzity a času. Úspěšně se bráním watmeteru, přesnému „bonzákovi“, bez kterého se dnes neobejdou snad ani amatéřští, výkonostní cyklisté. Já jedu pořád na tepák a pocit.
Závod Tatry tour se jel v pro mě zlých podmínkách ([url=odkaz]https://www.bs-bike.eu/blog/tipy-na-vyjizdky-vylety/tatry-tour-2017-292017-horny-smokovec-slovensko-polsko[/url]). Rozjetí před závodem, které se pro mne stává samozřejmostí (rozjetí/rozběhnutí pro vyplavení laktátu a zahřátí těla do závodního módu) proběhlo na výbornou. V závodě jsem z části doplatil na nevyježděnost v silničních závodech, z části na naprosté prochladnutí prstů na rukou. Na druhou stranu jsem byl překvapen, co moje tělo dokáže zajet. Výsledkově se nejednalo o úplný propadák, časově to mohlo být určitě o dvě desítky minut lepší a technika jízdy je opravdu rozdílná oproti bikům (ale z terénu se mi jednou náramě hodila). Je dobře, že se mám pořád v čem zlepšovat.
Závěr sezóny a odpočinek jsem si naplánoval jako každoročně na polovinu října, po závodě Soběšická mulda (zavírák brněnské bikové sezóny). Bříza míní, trenér mění. Žádný odpočinek, ještě 14 dnů ježdění a v intenzitách! Potom si můžu válet šunky. Tělo je tak prý připraveno, po nasbírání potřebné energie volnem, plynule navázat na přípravu do další sezóny.
Po sezóně došlo na témata zda mít, či nemít trenéra, potažmo na výhody, či nevýhody systematického tréninku a v neposlední řadě, co mi tento způsob přípravy vlastně přinesl. Úvodem bylo řečeno, že Petr Novák a jeho kolegové ve Sport Races se zaměřují na přípravu kohokoliv, kdo má zájem zlepšovat svoji výkonnost, fyzičku, nebo prostě cítí určitý odstup od zhýčkaného způsobu života a neví sám, jak pojmout zlepšování kondice a potažmo ducha (je, nebo není?). Mít trenéra je v mnoha směrech pohodlnější a jednodušší, než si přípravu řídit sám. Vyjma těch, co jsou v tomto směru študovaní, nebo jsou natolik šikovní, samostatní a časově nevytížení, že si vše sestaví sami. Amatérský cyklista s výsledkovými ambicemi, pracující a s tolerantní rodinou, se minimálně bez konzultací neobejde. U cyklistů bez výsledkových priorit, bude pro nebo proti spolupráci s trenérem rozhodovat několik činitelů. Prvotně se nejedná o levnou záležitost (peníze budou, my nebudeme – říká můj taka), zadruhé nemusí vyhovovat komunikace na dálku, o hledání prostoru k trénování jsem se zmiňoval a důležitá je také samotná osoba trenéra, jeho věrohodnost, znalost, zkušenost, flexibilita v komunikaci, způsob vyjadřování se a jednání se svěřencem. Za mně výborný (Petře Nováku). Systematický trénink? Chcete-li se ve svém sportování a závodění někam posunout, zvýšit výkonnost a odolnost těla, pak ano. Něco jako v zaměstnání, práci. Vnesete do náplně práce určitý systém, postupně budete přidávat další postupy, objevovat nové možnosti, práce se obohatí, nestane se nudnou, stereotipní, rutinní, pro obživu nutnou činností. Když se daří, přináší radost, cítíte se sebevědomnější, zvládáte plno činností, které jste na začátku nedokázali a bez určitého hlavu patu majícího postupu, by jste se k nim možná ani nedostali. Jízda na kole směřovaná k závodění bez cíleného tréninku, je pouze vožení se na kole (to mi řekl trenér zkraje spolupráce a já velmi rychle přišel na to, že nemachruje). Až trénink, který má právě tu hlavu/patu, ve Vás otevře a objeví skutečné fyzické a také mentální hranice (když „neojebáváte“, to je ale čistě Váš problém, Vaše svědomí). Systematický trénink mě posunul dál, minimálně fyzicky. Zejména v rychlosti a v pohybu ve vyšších intenzitách. Před pár roky u mne došlo k spontánímu pneumotoraxu pravé plíce, přestal jsem věřit na práci mého těla v těchto intenzitách. Teď už mu věřím, ale naslouchám jeho potřebám ještě více. Vzhledem k věku a zkušenostem, závodím nyní spíš hlavou. A když k tomu přidám i určitou výkonnost, užívám si závodění ještě více. Psoriasa tímto způsobem přípravy taky nijak neutrpěla, takže první zkušenost s trénováním pod „dohledem“ hodnotím velmi kladně. Rozhodl jsem se tedy nadále pokračovat pod vedením Petra Nováka.

[b]P.S. Bohužel, nebo bohudík (?), člověk míní, osud (nebo příroda) mění............ Alespoň pro rok 2018.[/b]
, 5584)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1,

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [237] : replace_text_format(

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1, Přerod bikera v silničáře? V 45 letech? Proč ne? Nejsem profík, neřeším budoucnost ani kariéru. S touto myšlenkou si pohrávám od loňského pořízení silničky [url=www.bs-bike.eu/silnicni-kola/2219-silnicni-kolo-isaac-kaon-athena-2016.html]ISAAC[/url] a zapletených kol [url=www.bs-bike.eu/silnicni/2158-zapletena-kola-ffwd-f4r-tubular-ffwd.html]FFWD[/url]. Přeměna není dokonána v hlavě, ale dvě absolvované letošní akce k ní můžou dopomoci. Červnové MS v 24 MTB dvojic, vrchol mého amatérského MTB závodění a populární silniční závod kolem Vysokých Tater.

Martin Šícha mi navrhl společné objetí akce Tatry Tour, což se vlastně hodilo do plánu vízev, které dík dubnovému zranění bylo nutnou přehodnotit. První vrchol byl tedy za mnou (zmiňované Mistrovství světa), druhý přede mnou. Představa účasti na poměrně sledovaném, dlouhém, mezinárodním závodě spojená s mým rozhodováním, mě znervózňovala. A to startovkou prakticky netrpím.

Ve vesničce Gerlach pod horou Gerlachův štít se nás sešlo pět českých cyklistů – Indoš (Pavel Kuda), Tom (Tomáš Ress), Jura (Jirka Janoušek), Martin (Martin Šícha) a já. Příjezd v pátek na slovenský státní svátek, sluníčko, panoramata, rozjetí směr Štrbské pleso ve třiceti stupních, odporně frekventovaná tatranská magistrála, ve vesnicích mega lidu, prostě pohoda. Horší, ba přímo děsivá byla vyhlídka počasí na závodní den .........

Sobotní ráno naplnilo satelitní očekávání – mraky, mokro, deštivo, deset stupňů (naštěstí nad nulou), vrcholky hor za vrcholky mraků. Návleky, hřejivky, dlouhoprsté rukavice do zásoby, vše přišlo na pořad dne. Tom, který se nezaregistroval v pátek, připomínal moje počátky amatérského závodění. Člověk si není jistý ničím, ani návštěvou WC. Já byl poměrně v klidu (jen z omrzlých prstů jsem měl vítr). Na start jedeme do kopce, o zahřátí je tedy postaráno. Můj klid narušil Martin se svojí žádostí z dob účňovských let. Nutně potřeboval vrtat do řazení (nepochopil jsem proč, když má v nohách dynamit). Ze 120 předem přihlášených závodníků se na start v Horním Smokovci postavilo 66 nejodvážnějších, včetně dvou žen. Od zkušenějších jsem byl upozorněn na možné, leč nenaplněné, pekelné tempo hned od startu. Na Štrbské pleso se jelo rychlejším tréninkovým tempem, což mi dovolilo semo tamo pohyb na špici. Naopak velmi svižný sešup do Liptovského Mikuláše potvrdil Tomášova slova o rychlosti atakující 70 km/h. Adrenalinová záležitost, která má naštěstí hranice u ramen polských jezdců.

První a hned nejtěžší stoupání na Huty nadělilo náležitě peloton, včetně mě, Jirky a Martina (Indoš a Tom jsou v jiným levelu, tzn.v prvním balíku). Zůstáváme s klukama v druhé skupině, která je ještě doprovázena autem pořadatelů. Zde odpočím k zajištění trati. Něco už jsem odjel, i silniční závody, ale lepší pořadatelské zajištění na silnici jsem nezažil. Příklad za všechny – kruhový objezd jsem si dovolil projet čtyřicítkou bez náznaku omezení naší jízdy.

Jede nás cca 12, nějak chaoticky střídáme, na Polské straně začíná pršet, navíc ve výšce nad 1000m. No výborně. Ruce mi ztuhnout tak, jak to znám. Nezařadím bez improvizace. V jednom bezvýznamném stoupání to znamená loučení se s balíkem. Seru na to. Jenže........ Vrací se pro mě Jirka. Zbytek závodu si vybavuju útržkovitě: Jirka chce abych mu dal vědět, kdyby mě poodjížděl - nepromluvím do cíle (jednou, při dotazu, jestli to stihneme pod 7 hod.); 35 km před cílem v rychlém sjezdu potkáváme Martina zabaleného do alu folie; Jirkovi slibuju dvě piva za dotažení do cíle; Maďar na nás nemá; na Radima Skálu nemám; prsty nemám; prsty nedávám; prsty nejsou; děkuji Juro za dotažení do cíle; čas [url=www.tatrytour.eu/?id_menu=128751] 6:59:57[/url].

Pocit super, prsty mám, cíle dosaženo, další závoďácká zkušenost, další vzpomínka na kterou nezapomenete, stejně jako na sprchu, jídlo a celý večerní pokec s klukama. Tomáši ještě jednou gratulace za bednu v kategorii. Neděle nebyla počasím taky nic moc, ale povinný vyjetí jsme s Jirkem absolvovali a nemělo chybu. Hlavně pro tělo a hlavu (která ustála další následující perné dny).

Silničář???
)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [229] : replace_text_format( Přerod bikera v silničáře? V 45 letech? Proč ne? Nejsem profík, neřeším budoucnost ani kariéru. S touto myšlenkou si pohrávám od loňského pořízení silničky [url=www.bs-bike.eu/silnicni-kola/2219-silnicni-kolo-isaac-kaon-athena-2016.html]ISAAC[/url] a zapletených kol [url=www.bs-bike.eu/silnicni/2158-zapletena-kola-ffwd-f4r-tubular-ffwd.html]FFWD[/url]. Přeměna není dokonána v hlavě, ale dvě absolvované letošní akce k ní můžou dopomoci. Červnové MS v 24 MTB dvojic, vrchol mého amatérského MTB závodění a populární silniční závod kolem Vysokých Tater.

Martin Šícha mi navrhl společné objetí akce Tatry Tour, což se vlastně hodilo do plánu vízev, které dík dubnovému zranění bylo nutnou přehodnotit. První vrchol byl tedy za mnou (zmiňované Mistrovství světa), druhý přede mnou. Představa účasti na poměrně sledovaném, dlouhém, mezinárodním závodě spojená s mým rozhodováním, mě znervózňovala. A to startovkou prakticky netrpím.

Ve vesničce Gerlach pod horou Gerlachův štít se nás sešlo pět českých cyklistů – Indoš (Pavel Kuda), Tom (Tomáš Ress), Jura (Jirka Janoušek), Martin (Martin Šícha) a já. Příjezd v pátek na slovenský státní svátek, sluníčko, panoramata, rozjetí směr Štrbské pleso ve třiceti stupních, odporně frekventovaná tatranská magistrála, ve vesnicích mega lidu, prostě pohoda. Horší, ba přímo děsivá byla vyhlídka počasí na závodní den .........

Sobotní ráno naplnilo satelitní očekávání – mraky, mokro, deštivo, deset stupňů (naštěstí nad nulou), vrcholky hor za vrcholky mraků. Návleky, hřejivky, dlouhoprsté rukavice do zásoby, vše přišlo na pořad dne. Tom, který se nezaregistroval v pátek, připomínal moje počátky amatérského závodění. Člověk si není jistý ničím, ani návštěvou WC. Já byl poměrně v klidu (jen z omrzlých prstů jsem měl vítr). Na start jedeme do kopce, o zahřátí je tedy postaráno. Můj klid narušil Martin se svojí žádostí z dob účňovských let. Nutně potřeboval vrtat do řazení (nepochopil jsem proč, když má v nohách dynamit). Ze 120 předem přihlášených závodníků se na start v Horním Smokovci postavilo 66 nejodvážnějších, včetně dvou žen. Od zkušenějších jsem byl upozorněn na možné, leč nenaplněné, pekelné tempo hned od startu. Na Štrbské pleso se jelo rychlejším tréninkovým tempem, což mi dovolilo semo tamo pohyb na špici. Naopak velmi svižný sešup do Liptovského Mikuláše potvrdil Tomášova slova o rychlosti atakující 70 km/h. Adrenalinová záležitost, která má naštěstí hranice u ramen polských jezdců.

První a hned nejtěžší stoupání na Huty nadělilo náležitě peloton, včetně mě, Jirky a Martina (Indoš a Tom jsou v jiným levelu, tzn.v prvním balíku). Zůstáváme s klukama v druhé skupině, která je ještě doprovázena autem pořadatelů. Zde odpočím k zajištění trati. Něco už jsem odjel, i silniční závody, ale lepší pořadatelské zajištění na silnici jsem nezažil. Příklad za všechny – kruhový objezd jsem si dovolil projet čtyřicítkou bez náznaku omezení naší jízdy.

Jede nás cca 12, nějak chaoticky střídáme, na Polské straně začíná pršet, navíc ve výšce nad 1000m. No výborně. Ruce mi ztuhnout tak, jak to znám. Nezařadím bez improvizace. V jednom bezvýznamném stoupání to znamená loučení se s balíkem. Seru na to. Jenže........ Vrací se pro mě Jirka. Zbytek závodu si vybavuju útržkovitě: Jirka chce abych mu dal vědět, kdyby mě poodjížděl - nepromluvím do cíle (jednou, při dotazu, jestli to stihneme pod 7 hod.); 35 km před cílem v rychlém sjezdu potkáváme Martina zabaleného do alu folie; Jirkovi slibuju dvě piva za dotažení do cíle; Maďar na nás nemá; na Radima Skálu nemám; prsty nemám; prsty nedávám; prsty nejsou; děkuji Juro za dotažení do cíle; čas [url=www.tatrytour.eu/?id_menu=128751] 6:59:57[/url].

Pocit super, prsty mám, cíle dosaženo, další závoďácká zkušenost, další vzpomínka na kterou nezapomenete, stejně jako na sprchu, jídlo a celý večerní pokec s klukama. Tomáši ještě jednou gratulace za bednu v kategorii. Neděle nebyla počasím taky nic moc, ale povinný vyjetí jsme s Jirkem absolvovali a nemělo chybu. Hlavně pro tělo a hlavu (která ustála další následující perné dny).

Silničář???
, 5558)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1,

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [237] : replace_text_format(

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1, [3]
Soustředění nejen pro náš tým, jsme uspořádali v malebném prostředí říčky Bobrůvka, v jejímž hluboce zaříznutém údolí leží skrytě vesnička Skryje a na jednom z kopečků stojí nepřehlédnutelná kaplička a pod kapličkou penzion Pod kapličkou. Penzion jsme si vybrali jako základnu pro tři dny trvající (bohužel původní čtyři dny narušila účast většiny mužů na systematickém masírování ženských zadnic o Velikonočním pondělí) bikování po okolních krásách a výtvorech přírody.
Původní odhad účasti max. 5-6 lidí se týden před akcí zvednul na 12, aby nás nakonec trénovalo v pátek 8, sobotu 9, neděli 5 a pondělí (si neodpustím) 1 (já na vyjetí bolesti). Mezi bikery s různorodou výkonností, závodním i nezávodním zaměřením, se vyjímala i jedna bikerka, Anička. Z kraje tohoto reportu zaslouží poklonu. Nutno uvést, že tato děva, exextraligová florbalistka, se nechala dvěma muži (poměrně zásadní rozdíl v dělení přírody) zlanařit k cestě po vlastní, bikové ose z Troubska, resp. Ostopovic, do Skryjí, a to v pátek před prvním tréninkem. A to stejné absolvovala v neděli po posledním tréninku. Její komentář k celé akci je ve výstižné formě uveden na eFBé.

[1][b]I. den Za štrůdlem – 60 km, převýšení cca 890, slunečno (já, Pinďa, Anička, Odrazka, Jašík, Ríša, Martin, Kuba)[/b]

Plánování tras jsem se ujal já, jakožto „místňák“ a pro první den jsem zvolil spíš seznamovací pětikopečkový švih. Ze Skryjí rovina s malým brodečkem směr Újezd u Tišnova. Po silnici, na které se v některých probudili silničáři, proto bylo nutné je schladit stoupáním v terénu směr Horní Loučky, asfalt sjezd, nádherná cesta kolem říčky Loučka pod loučský viadukt, Předklášteří, zábavný výjezd na brdek před Štěpánovicemi, kamenitý výjezd kopce před Boračí, zábavnějším úsekem kolem papíren Prudká, vjezd do Doubravníku po asfaltu na oraz a stále po červené do Nedvědic. Zde jsem bikery zatáhl do cukrárny Milena na výtečný domácí štrůdl v ceně pamatující dobu dávno minulou. Povinné foto a aby slehlo, tak volím kaskádovité stoupání směr Sejřek. Dlouhý sjezd pro uvolnění do Doubravníku a po asfaltu nahoru na Maňovou, kde počali lehké peripetie (Anička promine) cestou necestou, polem nepolem (JZD promine), až jsme se vyhoupli v Klokočí, což jsem původně nezamýšlel. Ale občasný kufrování, tlačení, nošení k bikingu patří. Na závěr odměna v pozvolném klesání do údolí Bobrůvky, menší brodečky na osvěžení, kluci si dali sprint do posledního kopečku a další focení pod hřejivými slunečními paprsky u kapličky z roku 1928, nyní velmi pěkně upravené i s jejím okolím. Budova penzionu přímo pod námi už lákala na pozdní oběd, který dle našeho návrhu obsahoval vývar (silný zeleninovo/masový) a rybu s bramborem (majitel Petr Muller vybral lososa – super volba). To, co nám bylo naservírováno paní domácí, nemělo chybu. Na závěr výborné pivko, čaj, aperitiv, prostě na co byla chu po prvním dni.

[2][b]II. den Přes čtyři rozhledny - 81 km, převýšení cca 1700m n.m., polojasno (navíc Martin Palásek)[/b]

Odjezd v 10 hod. stihli všichni, i když Ríša by měl klikovat za částečnou nepřipravenost (neměl v 10:00 nasazenou přilbu). A dnes se přilba bude hodit víc než kdy jindy.
Jak se ukázalo, tak můj pracovní název „Přes čtyři rozhledny“ nebyl doslovně naplněn. Od penzionu opět asfalt do Horních Louček, prakticky přes 4km dlouhé stoupání, s místy 21% sklonem, ale asfaltovým. Nad Kaly byl zmiňovaný pracovní název narušen rozhlednou Babylon, která tam ještě v únoru stála. Místo ve výšce 506m n.m. zelo prázdnotou, jen čtyři ocelové pilíře a ohniště bylo důkazem, že tam stála dřevěná, 11 metrová věž. Po 3km následoval kopec 464m vysoký, kde měla dle mapy a svědectví lidí stát také rozhledna. Tuto jsem nikdy nenavštívil, takže risk. A ten vyšel se vší parádou, včetně brutálního stoupání, tlačení a nádhreného rozhledu do údolí Dolních Louček. Sjezd do Louček, kolem nádraží nahoru, dolů k Falcovému mlýnu a následně, podle mě, do nejpekelnějšího výjezdu dne na Úsuší. Ani ne kilometrová stojka po volných kamenech, co víc si přát. S Pinděm jsme si to pěkně dávali. Hřebenovka dolů do Tišnova zakončená veselím kličkováním mezi jehličnany. Průjezd Tišnovem a hurá na třetí rozhlednu – Klucaninu, 415m n.m. Kopec se jel víc než svižným tempem, které většina ne úplně akceptovala, i když vyprovokovala. Musím uznat, že Martin Palásek, na to že se chystá na závod 1000 miles, jede hodně zostra. Po Pinďově výběhu/sběhu 133 schodů rozhledny, pádíme dál. Železné, Hajánky, Jamné, Rašov, vše po zelené, nádhernou krajinou, s minimálním čekáním na jedinou ženu v balíku, která se ale držela statečně, i když určo se skřípěním zubů. Na poslední, čtvrtou rozhlednu se ovšem všichni nepodívali. V Rašově se od nás, z různých důvodů, oddělili Ríša, Kuba, Martin P., i Anička (spíš na naše doporučení, než svobodně. Přeci jen nedělní trénink nebyl plánován jako kompenzační).
Hurá červená a rozhledna Babylon. Ano, opět, ale tentokrát opravdu stála a stojí u Kunčiny Vsi, ve výšce 657m n.m. Prý jsou z ní vidět i Jeseníky a Orličky. Nemůžeme potvrdit, foukalo studeno a my byli docela propocení. Následoval dlouhý a moc příjemný sjezd do Lomnice. Odtud asfaltový výšlap směr Ochoz u Tišnova, pokračující kamenným stoupáním na Veselský chlum (578m), kde pod slunečními paprsky proběhlo opět focení. Sjezd do Borače je pro ty, co neopomínají posilovat i zápěstí a předloktí a nespoléhají jen na pružení. V Borači jsem pozměnil trasu a za Stejskyho navádění, jsme si vyšlápli oficiální cyklotrasou do Kalů. Dost dobrý peklo, v roklině. Za odměnu jsem kluky na závěr potáhnul po technicky zajímavé modré do Huslí, přes Jilmoví a parádním sjezdem do Skryjí. Den jsme zakončili opět vynikajícím vývarem, pečeným kuřátkem s rýží a různými pochutinami kolem. Mlask, mlask.

[4][b]III.den Nedvědická, 44 km, 1000m n.m., jasno (ale jen 8°C) (Anička, Jašík, Odrazka, Pinďa, já)[/b]

Bohužel, poslední den soustřeďka. Zůstalo nás pět , ale to neznamenalo důvod k zevlování. Hned zkraje za Pinďovýho trasování se vyšplháme do Litavy, na zahřátí, i zatavení, super cesta. Dále po silnici nejprve dolů, potom nahoru, přes vesničku s pěti stálými obyvateli Rakové na Sejřek. Oproti pátku zelená opačným směrem dolů do Nedvědic. Pokračujeme do neznáma po naučné stezce „Pernštejn“ směr víska Smrček. Na tento tříkilometrový úsek (ano, Aničko, tříkilometrový!) nebude naše bikerka vzpomínat asi úplně v dobrým. Ale co tě nezabije........ Ženy vydrží opravdu pekelně moc. Odměnou byla cesta po žluté opět do Nedvědic. Singl přes louku, kolem skal, s fotící přestávkou na vyhlídce s panoramatem Pernštejnu, pokračující kořenitým úsekem a následným průjezdem hradu a sjezdem středověké cesty, neměl prostě chybu. Procedíme městečkem a honem na další hravý, ale technický singl směr Kasany, odbočka do pole (opět hluboká omluva rolníkům) a hup na silnic směr Nedvědice a ….....moje oblíbená cukrárna se štrůdlem. Kávička a různé pochutiny, fotky a srandičky. Největší a nejprudší srandička nás ale ještě čeká. Červenou do Doubravníku známe, jen z obráceného gardu. V obci vyšleme Aničku (Jašík se přidává) údolím do Borače a zbývající tři kolem hřbitova přes 508m vysoký kopec. Bylo to zlý, Pinďa nám dost odskočil, na chvíli vzniklo podezření z jeho zkrácení trasy. Ale ne, prostě mu to jelo. Poměrně nebezpečný sjezd jsme zvládli, stejně jako opětovné setkání s naší zbývající dvojicí. Borač a závěrečná třešnička. Pozvolně do kopečka se z asfaltu přehoupneme skrz brod na polní cestu, která po kilometru přejde v louku s cca 25% stoupáním, které končí asi po 2km nad Huslemi. Moc velká mňamka. Nevím jestli kamenitý, technický sjezd přes Jilmoví do Skryjí byl za odměnu, nebo chutnal jako trest. Ale to už je fuk. V penzionu nás čekají těstoviny na sladko v takovým množství, že mám co dělat cestou domů, abych je udržel v trávicím traktu. Ale Aničce, Odrymu a Pinďovi se porce sacharidů určitě moc hodila. Přeci jenom vracet se 40km po vlastní, šlapací ose, nějakou energii sebere.

P.S. Závěrem bych rád vyzdvihnul zvolené zázemí již zmiňovaného penzionu a jeho personál, který se o nás výtečně staral (od majitele počínaje, přes kuchařku a obsluhou konče).
)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [229] : replace_text_format( [3]
Soustředění nejen pro náš tým, jsme uspořádali v malebném prostředí říčky Bobrůvka, v jejímž hluboce zaříznutém údolí leží skrytě vesnička Skryje a na jednom z kopečků stojí nepřehlédnutelná kaplička a pod kapličkou penzion Pod kapličkou. Penzion jsme si vybrali jako základnu pro tři dny trvající (bohužel původní čtyři dny narušila účast většiny mužů na systematickém masírování ženských zadnic o Velikonočním pondělí) bikování po okolních krásách a výtvorech přírody.
Původní odhad účasti max. 5-6 lidí se týden před akcí zvednul na 12, aby nás nakonec trénovalo v pátek 8, sobotu 9, neděli 5 a pondělí (si neodpustím) 1 (já na vyjetí bolesti). Mezi bikery s různorodou výkonností, závodním i nezávodním zaměřením, se vyjímala i jedna bikerka, Anička. Z kraje tohoto reportu zaslouží poklonu. Nutno uvést, že tato děva, exextraligová florbalistka, se nechala dvěma muži (poměrně zásadní rozdíl v dělení přírody) zlanařit k cestě po vlastní, bikové ose z Troubska, resp. Ostopovic, do Skryjí, a to v pátek před prvním tréninkem. A to stejné absolvovala v neděli po posledním tréninku. Její komentář k celé akci je ve výstižné formě uveden na eFBé.

[1][b]I. den Za štrůdlem – 60 km, převýšení cca 890, slunečno (já, Pinďa, Anička, Odrazka, Jašík, Ríša, Martin, Kuba)[/b]

Plánování tras jsem se ujal já, jakožto „místňák“ a pro první den jsem zvolil spíš seznamovací pětikopečkový švih. Ze Skryjí rovina s malým brodečkem směr Újezd u Tišnova. Po silnici, na které se v některých probudili silničáři, proto bylo nutné je schladit stoupáním v terénu směr Horní Loučky, asfalt sjezd, nádherná cesta kolem říčky Loučka pod loučský viadukt, Předklášteří, zábavný výjezd na brdek před Štěpánovicemi, kamenitý výjezd kopce před Boračí, zábavnějším úsekem kolem papíren Prudká, vjezd do Doubravníku po asfaltu na oraz a stále po červené do Nedvědic. Zde jsem bikery zatáhl do cukrárny Milena na výtečný domácí štrůdl v ceně pamatující dobu dávno minulou. Povinné foto a aby slehlo, tak volím kaskádovité stoupání směr Sejřek. Dlouhý sjezd pro uvolnění do Doubravníku a po asfaltu nahoru na Maňovou, kde počali lehké peripetie (Anička promine) cestou necestou, polem nepolem (JZD promine), až jsme se vyhoupli v Klokočí, což jsem původně nezamýšlel. Ale občasný kufrování, tlačení, nošení k bikingu patří. Na závěr odměna v pozvolném klesání do údolí Bobrůvky, menší brodečky na osvěžení, kluci si dali sprint do posledního kopečku a další focení pod hřejivými slunečními paprsky u kapličky z roku 1928, nyní velmi pěkně upravené i s jejím okolím. Budova penzionu přímo pod námi už lákala na pozdní oběd, který dle našeho návrhu obsahoval vývar (silný zeleninovo/masový) a rybu s bramborem (majitel Petr Muller vybral lososa – super volba). To, co nám bylo naservírováno paní domácí, nemělo chybu. Na závěr výborné pivko, čaj, aperitiv, prostě na co byla chu po prvním dni.

[2][b]II. den Přes čtyři rozhledny - 81 km, převýšení cca 1700m n.m., polojasno (navíc Martin Palásek)[/b]

Odjezd v 10 hod. stihli všichni, i když Ríša by měl klikovat za částečnou nepřipravenost (neměl v 10:00 nasazenou přilbu). A dnes se přilba bude hodit víc než kdy jindy.
Jak se ukázalo, tak můj pracovní název „Přes čtyři rozhledny“ nebyl doslovně naplněn. Od penzionu opět asfalt do Horních Louček, prakticky přes 4km dlouhé stoupání, s místy 21% sklonem, ale asfaltovým. Nad Kaly byl zmiňovaný pracovní název narušen rozhlednou Babylon, která tam ještě v únoru stála. Místo ve výšce 506m n.m. zelo prázdnotou, jen čtyři ocelové pilíře a ohniště bylo důkazem, že tam stála dřevěná, 11 metrová věž. Po 3km následoval kopec 464m vysoký, kde měla dle mapy a svědectví lidí stát také rozhledna. Tuto jsem nikdy nenavštívil, takže risk. A ten vyšel se vší parádou, včetně brutálního stoupání, tlačení a nádhreného rozhledu do údolí Dolních Louček. Sjezd do Louček, kolem nádraží nahoru, dolů k Falcovému mlýnu a následně, podle mě, do nejpekelnějšího výjezdu dne na Úsuší. Ani ne kilometrová stojka po volných kamenech, co víc si přát. S Pinděm jsme si to pěkně dávali. Hřebenovka dolů do Tišnova zakončená veselím kličkováním mezi jehličnany. Průjezd Tišnovem a hurá na třetí rozhlednu – Klucaninu, 415m n.m. Kopec se jel víc než svižným tempem, které většina ne úplně akceptovala, i když vyprovokovala. Musím uznat, že Martin Palásek, na to že se chystá na závod 1000 miles, jede hodně zostra. Po Pinďově výběhu/sběhu 133 schodů rozhledny, pádíme dál. Železné, Hajánky, Jamné, Rašov, vše po zelené, nádhernou krajinou, s minimálním čekáním na jedinou ženu v balíku, která se ale držela statečně, i když určo se skřípěním zubů. Na poslední, čtvrtou rozhlednu se ovšem všichni nepodívali. V Rašově se od nás, z různých důvodů, oddělili Ríša, Kuba, Martin P., i Anička (spíš na naše doporučení, než svobodně. Přeci jen nedělní trénink nebyl plánován jako kompenzační).
Hurá červená a rozhledna Babylon. Ano, opět, ale tentokrát opravdu stála a stojí u Kunčiny Vsi, ve výšce 657m n.m. Prý jsou z ní vidět i Jeseníky a Orličky. Nemůžeme potvrdit, foukalo studeno a my byli docela propocení. Následoval dlouhý a moc příjemný sjezd do Lomnice. Odtud asfaltový výšlap směr Ochoz u Tišnova, pokračující kamenným stoupáním na Veselský chlum (578m), kde pod slunečními paprsky proběhlo opět focení. Sjezd do Borače je pro ty, co neopomínají posilovat i zápěstí a předloktí a nespoléhají jen na pružení. V Borači jsem pozměnil trasu a za Stejskyho navádění, jsme si vyšlápli oficiální cyklotrasou do Kalů. Dost dobrý peklo, v roklině. Za odměnu jsem kluky na závěr potáhnul po technicky zajímavé modré do Huslí, přes Jilmoví a parádním sjezdem do Skryjí. Den jsme zakončili opět vynikajícím vývarem, pečeným kuřátkem s rýží a různými pochutinami kolem. Mlask, mlask.

[4][b]III.den Nedvědická, 44 km, 1000m n.m., jasno (ale jen 8°C) (Anička, Jašík, Odrazka, Pinďa, já)[/b]

Bohužel, poslední den soustřeďka. Zůstalo nás pět , ale to neznamenalo důvod k zevlování. Hned zkraje za Pinďovýho trasování se vyšplháme do Litavy, na zahřátí, i zatavení, super cesta. Dále po silnici nejprve dolů, potom nahoru, přes vesničku s pěti stálými obyvateli Rakové na Sejřek. Oproti pátku zelená opačným směrem dolů do Nedvědic. Pokračujeme do neznáma po naučné stezce „Pernštejn“ směr víska Smrček. Na tento tříkilometrový úsek (ano, Aničko, tříkilometrový!) nebude naše bikerka vzpomínat asi úplně v dobrým. Ale co tě nezabije........ Ženy vydrží opravdu pekelně moc. Odměnou byla cesta po žluté opět do Nedvědic. Singl přes louku, kolem skal, s fotící přestávkou na vyhlídce s panoramatem Pernštejnu, pokračující kořenitým úsekem a následným průjezdem hradu a sjezdem středověké cesty, neměl prostě chybu. Procedíme městečkem a honem na další hravý, ale technický singl směr Kasany, odbočka do pole (opět hluboká omluva rolníkům) a hup na silnic směr Nedvědice a ….....moje oblíbená cukrárna se štrůdlem. Kávička a různé pochutiny, fotky a srandičky. Největší a nejprudší srandička nás ale ještě čeká. Červenou do Doubravníku známe, jen z obráceného gardu. V obci vyšleme Aničku (Jašík se přidává) údolím do Borače a zbývající tři kolem hřbitova přes 508m vysoký kopec. Bylo to zlý, Pinďa nám dost odskočil, na chvíli vzniklo podezření z jeho zkrácení trasy. Ale ne, prostě mu to jelo. Poměrně nebezpečný sjezd jsme zvládli, stejně jako opětovné setkání s naší zbývající dvojicí. Borač a závěrečná třešnička. Pozvolně do kopečka se z asfaltu přehoupneme skrz brod na polní cestu, která po kilometru přejde v louku s cca 25% stoupáním, které končí asi po 2km nad Huslemi. Moc velká mňamka. Nevím jestli kamenitý, technický sjezd přes Jilmoví do Skryjí byl za odměnu, nebo chutnal jako trest. Ale to už je fuk. V penzionu nás čekají těstoviny na sladko v takovým množství, že mám co dělat cestou domů, abych je udržel v trávicím traktu. Ale Aničce, Odrymu a Pinďovi se porce sacharidů určitě moc hodila. Přeci jenom vracet se 40km po vlastní, šlapací ose, nějakou energii sebere.

P.S. Závěrem bych rád vyzdvihnul zvolené zázemí již zmiňovaného penzionu a jeho personál, který se o nás výtečně staral (od majitele počínaje, přes kuchařku a obsluhou konče).
, 5493)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1,

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [237] : replace_text_format(

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1, Na poslední závod seriálu Česko slovenského seriálu 24 hodinovek jsme se s Michalem připravovali každý po svém. Já na etapáku Trilogy. Pinďa, jakožto cyklo průvodce, v Černé Hoře (nezaměňuj za pivovarské městečko u Brna). Oba jsme regenerovali týden, oba jsme neměli sílu na kolo, oba jsme si naordinovali dočasný zákaz jízdy na kole. Závod v Opavě (přesněji v obci Raduň) jsme absolvovali tentokrát bez doprovodu, ale s komfortním zázemím party stanu Author a dodávkou od firmy Acer Interier. Účastníků bylo poskrovnu, včetně jednotlivců, jejichž závod byl současně Mistrovstvím ČR v 24 hodinovce. Prázdninové termíny ultra závodům prostě nesedí. Ale co už……konkurenty do celkového pořadí seriálu, průběžně vedoucí dvojici Cyklo – Trans (Obrázek, Pánek), jsme na startu měli, takže o zábavu bylo postaráno. Navíc přijeli úřadující Mistři republiky kat. dvojic, tým Dubina Express (Kalita, Holub), kteří za to vzali hned ze startu.
Tra o délce cca 12 km a převýšení 230m, nebyla nijak technicky náročná, na můj vkus moc asfaltu, širokých cest, nebýt kořenitých pasáží, tak nuda. Jenže……… Kolem třetí hodiny začaly pomalu, pomaloučku kropit tra dešové kapky. A nepřestaly téměř do půlnoci. Na trati přestala být nuda a asfaltový úsek byl náhle vysvobozením z bahenních koupelí. V kořenité pasáži jsem zažil pár „srandovních“ okamžiků, díky rozlézajícímu se bahýnku. Ovšem největší porci zábavy jsem si užil ve sjezdu za hřbitovem (jak symbolické), kde se lesní pěšinka postupem času a přibývajícího deště, změnila v rozježděnou kaši bez možnosti volby optimální stopy. Rovinaté úseky s kořeny se změnily v koupaliště s kalnou vodou. U nás bylo vše v mezích normy, nohy nám jely, technika šlapala, bezdušáky nás držely na mokrých kořenech, první dvojka nám nijak výrazně neujížděla, v krátkým se dalo jezdit, jídlo ještě neobsahovalo kusy bahna a kamení. Ale při vzpomínce na Jihlavu z před třech let a zničenou vidlici, vč. dalšího matrošu, mne donutilo navrhnout parákovi přerušení závodu na úkor umístění a „slávy“. Navíc jezdil Pinďa na půjčeném kole. Většina závodníků se taky stáhla, vyjma pár odvážlivců, co neřeší matroš, nebo se jim nechce slézt z kola (u jednotlivců chápu, taky bych neslezl). Z tratě jsme se stáhli kolem půl osmé. Můj názor…….v deset večer měl pořadatel ukončit závod, nebo ho nepřerušovat vůbec. Přerušil jej kolem jedné v noci, což se některým jednotlivcům vůbec nelíbilo. Údajně přestalo pršet a tra byla stále sjízdná (to byla pravda……při malých rychlostech). Rozebírat co bylo, nebylo správné je už zbytečné. V šest ráno se startovalo znovu. My figurovali na druhé pozici v kat. (-5 kol, Dubina jezdila do noci) a na třetí bez rozdílu (před náma Kotenouci z Jihlavských biků – Simča je fakt nezmar). Sračky byly na trati pořád, ale vysychající stopa se díky závodníkům projížděla. Jezdili jsme solidní časy a jistili si tak druhé místo v závodě, které nám zaručovalo celkové vítězství v poháru. Nic zásadního se v našich očích nestalo, vyjma zjištění, že nevydrželo sedátko na Pinďovým džítyčku. Cíl jsem protínali už za příjemného počasí a těšili se na sprchu, různé pochutiny, vyhlášení a tombolu (v které vyhráli snad všichni). [3]

[b]ZÁVěREM[/b]
Osobně jsem po zranění původního paráka Páje neměl v úmyslu řešit seriál 24 hodinovek a objet jednotlivé závody vždy s někým, kdo bude mít zájem. Když Pinďa nadhodil, že nám to jde, tak proč nezkusit celkové pořadí, tak jsem si řekl, proč ne. Co furt hledat pošuky, kteří by se mnou trávili 24 hodin, to raději objedu tři závody s klukem, kterýho znám, navíc s ním dělám, navíc je dobrej, navíc ho to trošku chytlo a navíc se nám nakonec zadařilo, takže navíc jsme seriál vyhráli a BS Bike obhájil vítězství z loňského roku. Takže? Spokojenost jak sviňa!
No a co příští rok a 24 hodinovky? Německo, Itálie, ČR – SR seriál, dvojice, jednotlivci, mixy (ti Kotenovci mě „štvou“), nebo prdět na to? Asi ne, ale uvidíme……….

[b]P.S. gratuluju všem vítězům jednotlivých kategorií, ale hlavně těm, co překonali sami sebe a taky pořadatelům jednotlivých závodů (i těm, na kterých jsme nebyli), protože na těch to stojí moooooc.[/b]

[b]http://www.timechip.cz/pdf/24-mtb-celkove-vysledky-dvouclennych-tymu.pdf[/b]

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [229] : replace_text_format(Na poslední závod seriálu Česko slovenského seriálu 24 hodinovek jsme se s Michalem připravovali každý po svém. Já na etapáku Trilogy. Pinďa, jakožto cyklo průvodce, v Černé Hoře (nezaměňuj za pivovarské městečko u Brna). Oba jsme regenerovali týden, oba jsme neměli sílu na kolo, oba jsme si naordinovali dočasný zákaz jízdy na kole. Závod v Opavě (přesněji v obci Raduň) jsme absolvovali tentokrát bez doprovodu, ale s komfortním zázemím party stanu Author a dodávkou od firmy Acer Interier. Účastníků bylo poskrovnu, včetně jednotlivců, jejichž závod byl současně Mistrovstvím ČR v 24 hodinovce. Prázdninové termíny ultra závodům prostě nesedí. Ale co už……konkurenty do celkového pořadí seriálu, průběžně vedoucí dvojici Cyklo – Trans (Obrázek, Pánek), jsme na startu měli, takže o zábavu bylo postaráno. Navíc přijeli úřadující Mistři republiky kat. dvojic, tým Dubina Express (Kalita, Holub), kteří za to vzali hned ze startu.
Tra o délce cca 12 km a převýšení 230m, nebyla nijak technicky náročná, na můj vkus moc asfaltu, širokých cest, nebýt kořenitých pasáží, tak nuda. Jenže……… Kolem třetí hodiny začaly pomalu, pomaloučku kropit tra dešové kapky. A nepřestaly téměř do půlnoci. Na trati přestala být nuda a asfaltový úsek byl náhle vysvobozením z bahenních koupelí. V kořenité pasáži jsem zažil pár „srandovních“ okamžiků, díky rozlézajícímu se bahýnku. Ovšem největší porci zábavy jsem si užil ve sjezdu za hřbitovem (jak symbolické), kde se lesní pěšinka postupem času a přibývajícího deště, změnila v rozježděnou kaši bez možnosti volby optimální stopy. Rovinaté úseky s kořeny se změnily v koupaliště s kalnou vodou. U nás bylo vše v mezích normy, nohy nám jely, technika šlapala, bezdušáky nás držely na mokrých kořenech, první dvojka nám nijak výrazně neujížděla, v krátkým se dalo jezdit, jídlo ještě neobsahovalo kusy bahna a kamení. Ale při vzpomínce na Jihlavu z před třech let a zničenou vidlici, vč. dalšího matrošu, mne donutilo navrhnout parákovi přerušení závodu na úkor umístění a „slávy“. Navíc jezdil Pinďa na půjčeném kole. Většina závodníků se taky stáhla, vyjma pár odvážlivců, co neřeší matroš, nebo se jim nechce slézt z kola (u jednotlivců chápu, taky bych neslezl). Z tratě jsme se stáhli kolem půl osmé. Můj názor…….v deset večer měl pořadatel ukončit závod, nebo ho nepřerušovat vůbec. Přerušil jej kolem jedné v noci, což se některým jednotlivcům vůbec nelíbilo. Údajně přestalo pršet a tra byla stále sjízdná (to byla pravda……při malých rychlostech). Rozebírat co bylo, nebylo správné je už zbytečné. V šest ráno se startovalo znovu. My figurovali na druhé pozici v kat. (-5 kol, Dubina jezdila do noci) a na třetí bez rozdílu (před náma Kotenouci z Jihlavských biků – Simča je fakt nezmar). Sračky byly na trati pořád, ale vysychající stopa se díky závodníkům projížděla. Jezdili jsme solidní časy a jistili si tak druhé místo v závodě, které nám zaručovalo celkové vítězství v poháru. Nic zásadního se v našich očích nestalo, vyjma zjištění, že nevydrželo sedátko na Pinďovým džítyčku. Cíl jsem protínali už za příjemného počasí a těšili se na sprchu, různé pochutiny, vyhlášení a tombolu (v které vyhráli snad všichni). [3]

[b]ZÁVěREM[/b]
Osobně jsem po zranění původního paráka Páje neměl v úmyslu řešit seriál 24 hodinovek a objet jednotlivé závody vždy s někým, kdo bude mít zájem. Když Pinďa nadhodil, že nám to jde, tak proč nezkusit celkové pořadí, tak jsem si řekl, proč ne. Co furt hledat pošuky, kteří by se mnou trávili 24 hodin, to raději objedu tři závody s klukem, kterýho znám, navíc s ním dělám, navíc je dobrej, navíc ho to trošku chytlo a navíc se nám nakonec zadařilo, takže navíc jsme seriál vyhráli a BS Bike obhájil vítězství z loňského roku. Takže? Spokojenost jak sviňa!
No a co příští rok a 24 hodinovky? Německo, Itálie, ČR – SR seriál, dvojice, jednotlivci, mixy (ti Kotenovci mě „štvou“), nebo prdět na to? Asi ne, ale uvidíme……….

[b]P.S. gratuluju všem vítězům jednotlivých kategorií, ale hlavně těm, co překonali sami sebe a taky pořadatelům jednotlivých závodů (i těm, na kterých jsme nebyli), protože na těch to stojí moooooc.[/b]

[b]http://www.timechip.cz/pdf/24-mtb-celkove-vysledky-dvouclennych-tymu.pdf[/b]

, 5454)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1,

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [237] : replace_text_format(

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1, Upřímně, ani se mi nechce psát o tomto etapáku, protože nedokážu zážitek popsat tak, aby byl dostatečně realistický. Závod, kterýmu „šéfuje“ Ing. Jan Kolaja (super komunikace při řešení zmatku kolem platby startovného, díky) a „trasuje“ Véna Hornych (co sjede a vyjede on, vyjede každej), je nutno zažít……..a zemřít. Vlastně ne, ještě je v Evropě Ironbike. Potom už teda zemřít.

[1]Pět let se na závod opředený až mysteriózní pověstí chystám a nevyšla by moje účast ani letos, nebýt paráka na 24 hodinovky, který nemohl do Náchoda (24hodinovka jedoucí se ve stejném termínu). Alespoň mi půjčil auto, ubytko pořešeno v Lechnově společně s Fajtovýma (Milan jakožto jeden z favoritů a stabilní účastník, od nějž jsem načerpal mnoho důležitých info, stejně jako od Verči a malého Kuby), doprovodem mi byl opět synátor Romes, jídla tuna, sypu taky, kola dvě, náhradní díly, vč. dresů a treter (kdybych svoje Diadory zrušil……..a zrušil). Som pripravený, vždy pripravený! Cíl – užít si pekla a dojet.

[b]PROLOG, 12 km[/b]

Start formou časovky, mám vyjet před pátou, tak dáváme tréninkově s Romčem okruh……..on si užívá v obyčejných bermudech, moje tělo si užívá jehličí a písčité půdy, výjezdy se dají, sjezdy moc ne, peklo, třikrát na tlamu, na start se mi nechce……mami, já chci domů! Jeden kamarád si namele tak, že se stavuje za Verčou nalepit tejpy (další den padá znovu, odstupuje). Po startu v prvním stoupání doháním kluka, startujícího půl minuty přede mnou, na hraně prvního DH sjezdu stahuju dalšího a začíná mi být fajn, předem určené (tři) sjezdy si seběhnu (rychlejší, bezpečnější), zapomenu ale na skálu (v tréninku sjedu docela na pohodu), úlek, brzda, let, loktem líznu pískovec, polknu loka jehličí, nadám si do p..í, sedám, další padáky dávám (i za přispění fandícího Romesa a Verči) a docela spokojeně protínám cíl.
Večer padám do betle docela mimo….. Zítra prý nejtěžší etapa, dle slov Milana – nic parádnějšího jsem prý nejel…….blééééééé, mamííííí !!!

[b]1. etapa Kleine Alpen, 90 km (http://www.mtbtrilogy.cz/cz/etapy#stage1)[/b]

Původních cca 80km bylo z důvodu „prudění“ Poláků prodlouženo o deset kilometrů, což nám neobvykle oznámil sám Véna. Větší část trati je situována na polské území, záruka nesjízdných cest, plácání do rukou dětských fanoušků, šílený šplhání, ničení všeho, co k ortodox bikingu patří. První tři sjezdy bez ztráty kytičky, ostatek peklo, od půlky křeče, slabost, zadek naklepanej, poslední kopec křeč a nucenej odpočinek s protřepáním svalů, čas přes šest hodin mluví za vše…….tělo po očistci, jídlo chutná, pivo taky, stroj v poho, Copan (Milan Fajt) super výsledek, počasí zatím parádní, ubytování a pan domácí super.

[b]2. etapa The Best of Sudety, 72 km (http://www.mtbtrilogy.cz/cz/etapy#stage2)[/b]

Před startem etapáku mi bylo sděleno, že se jedná o nejlehčí etapu…..si někdo dělá prdel, ne? Ne. Byla nejvíc jezdivá, a to se jednalo o nejtěžší pasáže nejtěžšího mtb maratonu u nás – Rallye Sudety. Kdo zná, ví o čem je řeč. Vše sjeto (vyjma Hvězdy, sakra!), téměř vše vyjeto, fyzička dobrý, kopce bída (roky stejná písnička, tak nevím proč to tady píšu?!), bez křečí, umeocet na pořadu dne, sluníčko taky, nádherný výhledy, občas rozostřené potem řinoucím se po brýlích. V cíli docela spokojenost, zadek vydržel, kolo taky, tělo se dá snad do kupy. Jídlo, servis, relax, plnotučné pivko s Romčem a chrupec před posledním dějstvím (Cop říká, že těžší než první etapa, tak já už fakt nevím….)

[b]3. etapa Vraní hory, 76 km http://www.mtbtrilogy.cz/cz/etapy#stage3[/b]

Prý dlouho nahoru, hřebenovka mezi borůvkama, dolů, dlouho nahoru, zase hřebenovka mezi borůvkama, dolů, nahoru………nohy v ohni, na tempo zapomenout, hrubá síla, technika ovládání kola, modlení se za dobrý pružení. Jo, měli pravdu ti zkušení. Bikování po hřebenových stezkách, mezi borůvčím, po kořenech, kamenech znám poměrně dobře, ale v poslední etapě Trilogy to byla bolest. Z bolesti mě vytrhli pouze takový perličky, jako Vénova hláška při sjezdu z Mravenčí hory, kde serpetiny bylo rychlejší a snadnější sbíhat, než krkolomně jezdit: „……..to jsou serpentinečky, co?“ Nebo typická Vénovina……na závěr suchého závodu vložit nějakou sračku, např. v podobě tunýlku plnýho bahna, jehličí a šutrů. Paradoxně jsem v této etapě zajel svůj nejlepší výsledek. Na nějaký velký kochání to opět nebylo, ale místama jsem hodil okem z hřebenu……..paráda! A na to, že v noci lilo a šlehaly ohně z nebe, tak bylo na písčité půdě docela sucho. Navíc sluníčko, takže rozloučení s tímto nádherným závodem se vydařilo.

[i]A co spolubydlící Milan Fajt, alias Copan? Jeho krátké postřehy po etapách, kdy se vesměs pohyboval na špici startovního pole, mě přesvědčovali o tom, že takovéto závody bolí všechny stejně, jen při jiné intenzitě šlapání. Copan je prostě dobrej a jsem rád, že jsme se opět setkali na pořádné bikové akci. Už teď vím, že při dobré konstelaci hvězd se na tomto závodě objevím opět. Jen doufám, že trasérem bude stále Véna Hornych……..a já zaslechnu zase nějakou tu jeho hlášku.[/i]

[b]Výsledky moje:[/b]
http://www.sportchallenge.cz/cz/vybrat_zavod/vysledky?id_zavod=1616&id_startovne=161601&kategorie=M-V2

[b]Výsledky Milanovi:[/b]
http://www.sportchallenge.cz/cz/vybrat_zavod/vysledky?id_zavod=1616&id_startovne=161601&kategorie=M-V1

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [229] : replace_text_format(Upřímně, ani se mi nechce psát o tomto etapáku, protože nedokážu zážitek popsat tak, aby byl dostatečně realistický. Závod, kterýmu „šéfuje“ Ing. Jan Kolaja (super komunikace při řešení zmatku kolem platby startovného, díky) a „trasuje“ Véna Hornych (co sjede a vyjede on, vyjede každej), je nutno zažít……..a zemřít. Vlastně ne, ještě je v Evropě Ironbike. Potom už teda zemřít.

[1]Pět let se na závod opředený až mysteriózní pověstí chystám a nevyšla by moje účast ani letos, nebýt paráka na 24 hodinovky, který nemohl do Náchoda (24hodinovka jedoucí se ve stejném termínu). Alespoň mi půjčil auto, ubytko pořešeno v Lechnově společně s Fajtovýma (Milan jakožto jeden z favoritů a stabilní účastník, od nějž jsem načerpal mnoho důležitých info, stejně jako od Verči a malého Kuby), doprovodem mi byl opět synátor Romes, jídla tuna, sypu taky, kola dvě, náhradní díly, vč. dresů a treter (kdybych svoje Diadory zrušil……..a zrušil). Som pripravený, vždy pripravený! Cíl – užít si pekla a dojet.

[b]PROLOG, 12 km[/b]

Start formou časovky, mám vyjet před pátou, tak dáváme tréninkově s Romčem okruh……..on si užívá v obyčejných bermudech, moje tělo si užívá jehličí a písčité půdy, výjezdy se dají, sjezdy moc ne, peklo, třikrát na tlamu, na start se mi nechce……mami, já chci domů! Jeden kamarád si namele tak, že se stavuje za Verčou nalepit tejpy (další den padá znovu, odstupuje). Po startu v prvním stoupání doháním kluka, startujícího půl minuty přede mnou, na hraně prvního DH sjezdu stahuju dalšího a začíná mi být fajn, předem určené (tři) sjezdy si seběhnu (rychlejší, bezpečnější), zapomenu ale na skálu (v tréninku sjedu docela na pohodu), úlek, brzda, let, loktem líznu pískovec, polknu loka jehličí, nadám si do p..í, sedám, další padáky dávám (i za přispění fandícího Romesa a Verči) a docela spokojeně protínám cíl.
Večer padám do betle docela mimo….. Zítra prý nejtěžší etapa, dle slov Milana – nic parádnějšího jsem prý nejel…….blééééééé, mamííííí !!!

[b]1. etapa Kleine Alpen, 90 km (http://www.mtbtrilogy.cz/cz/etapy#stage1)[/b]

Původních cca 80km bylo z důvodu „prudění“ Poláků prodlouženo o deset kilometrů, což nám neobvykle oznámil sám Véna. Větší část trati je situována na polské území, záruka nesjízdných cest, plácání do rukou dětských fanoušků, šílený šplhání, ničení všeho, co k ortodox bikingu patří. První tři sjezdy bez ztráty kytičky, ostatek peklo, od půlky křeče, slabost, zadek naklepanej, poslední kopec křeč a nucenej odpočinek s protřepáním svalů, čas přes šest hodin mluví za vše…….tělo po očistci, jídlo chutná, pivo taky, stroj v poho, Copan (Milan Fajt) super výsledek, počasí zatím parádní, ubytování a pan domácí super.

[b]2. etapa The Best of Sudety, 72 km (http://www.mtbtrilogy.cz/cz/etapy#stage2)[/b]

Před startem etapáku mi bylo sděleno, že se jedná o nejlehčí etapu…..si někdo dělá prdel, ne? Ne. Byla nejvíc jezdivá, a to se jednalo o nejtěžší pasáže nejtěžšího mtb maratonu u nás – Rallye Sudety. Kdo zná, ví o čem je řeč. Vše sjeto (vyjma Hvězdy, sakra!), téměř vše vyjeto, fyzička dobrý, kopce bída (roky stejná písnička, tak nevím proč to tady píšu?!), bez křečí, umeocet na pořadu dne, sluníčko taky, nádherný výhledy, občas rozostřené potem řinoucím se po brýlích. V cíli docela spokojenost, zadek vydržel, kolo taky, tělo se dá snad do kupy. Jídlo, servis, relax, plnotučné pivko s Romčem a chrupec před posledním dějstvím (Cop říká, že těžší než první etapa, tak já už fakt nevím….)

[b]3. etapa Vraní hory, 76 km http://www.mtbtrilogy.cz/cz/etapy#stage3[/b]

Prý dlouho nahoru, hřebenovka mezi borůvkama, dolů, dlouho nahoru, zase hřebenovka mezi borůvkama, dolů, nahoru………nohy v ohni, na tempo zapomenout, hrubá síla, technika ovládání kola, modlení se za dobrý pružení. Jo, měli pravdu ti zkušení. Bikování po hřebenových stezkách, mezi borůvčím, po kořenech, kamenech znám poměrně dobře, ale v poslední etapě Trilogy to byla bolest. Z bolesti mě vytrhli pouze takový perličky, jako Vénova hláška při sjezdu z Mravenčí hory, kde serpetiny bylo rychlejší a snadnější sbíhat, než krkolomně jezdit: „……..to jsou serpentinečky, co?“ Nebo typická Vénovina……na závěr suchého závodu vložit nějakou sračku, např. v podobě tunýlku plnýho bahna, jehličí a šutrů. Paradoxně jsem v této etapě zajel svůj nejlepší výsledek. Na nějaký velký kochání to opět nebylo, ale místama jsem hodil okem z hřebenu……..paráda! A na to, že v noci lilo a šlehaly ohně z nebe, tak bylo na písčité půdě docela sucho. Navíc sluníčko, takže rozloučení s tímto nádherným závodem se vydařilo.

[i]A co spolubydlící Milan Fajt, alias Copan? Jeho krátké postřehy po etapách, kdy se vesměs pohyboval na špici startovního pole, mě přesvědčovali o tom, že takovéto závody bolí všechny stejně, jen při jiné intenzitě šlapání. Copan je prostě dobrej a jsem rád, že jsme se opět setkali na pořádné bikové akci. Už teď vím, že při dobré konstelaci hvězd se na tomto závodě objevím opět. Jen doufám, že trasérem bude stále Véna Hornych……..a já zaslechnu zase nějakou tu jeho hlášku.[/i]

[b]Výsledky moje:[/b]
http://www.sportchallenge.cz/cz/vybrat_zavod/vysledky?id_zavod=1616&id_startovne=161601&kategorie=M-V2

[b]Výsledky Milanovi:[/b]
http://www.sportchallenge.cz/cz/vybrat_zavod/vysledky?id_zavod=1616&id_startovne=161601&kategorie=M-V1

, 5446)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1,

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [237] : replace_text_format(

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1, [2]
- rozhodnutí jet /nejet padá po jednoznačných parákových slovech (opět Pinďa, alias Michal Kupský):".....nevím......asi jo....."
- skládáme i druhý tým: Kuba Sowinski (v Jihlavě čtyřky, jinak za sebou pár závodů má) a Jara Odrazil "Odrazka" (kolo v absolutní kaši….snad vydrží do konce, jinak za sebou žádný závod)
- doprovod opět famózní: moji synové (Romes vybaven basou piv /značku nejmenuji a raději nehodnotím/) a bráchanec Roman (Pinďa si jej vyžádal)
- odjezd v 6:30, puzzle do kufrů dvou aut, cesta pohoda, vyjma Odrazkovic prostaty 1km před cílem, Pinďa poučen z minula - jídlo a pití měl přichystáno k řízení
- yr.no počasí zatím nevychází (snad prvně v historii) a nevyjde
- letošní Festina = nový okruh směr Malá Fatra, technický sjezd zůstává, větší konkurence, náš pit stop kousek od WC i bufetu (po celé klání oblíbené to místo Odrazky)
- závod rozjíždí stejně jako v Jihlavě Pinďa, dává 3 kola - nesmysl, vracíme se k osvědčeným dvěma rundám, vedro a náročnost trasy by nás pohřbili
- tra: asfalt v kempu, průjezdní místo pit stopem, je jediné místo k odpočinku našich análů (jinak naklepanej biftek), podjezd silničního mostu oběma směry přes potok po vyladěných dřevěných lávkách, prudká stojka na louku, všude drny, nějaký ten trailík, pak rozmlácený asfalt mírně do kopečka (celý závod jsem nenašel rytmus), dlouhý výjezd po louce na holý vrch s nádherným panoramatem okolí (ráno při svítání úchvatnost), následný sjezd s rychlostí přes 70km/h, za kempem přejezd po nám známém mostku a následný prudký panelový výjezd (doufal jsem v jeho vyřazení z itineráře), technicky točivý XC sjezd (každý rok, každý okruh si ho vychutnávám) končí přejezdem další dřevěné lávky, před cílovou rovinkou ještě jedna a asfalt (jak jsem zmiňoval, balzám pro naše prciny)
- držíme stejně jako v Jihlavě konstantní tempo, 2. tým si taky nevede špatně, Simča Kotenová mě oznamuje již po 6 hodinách závodu nemilou zprávu - vedeme, pro nás milé je však nesmyslné tempo a střídání Bike klubu Lipa 2m (jeden soupeř nám zřejmě v noci odpadne)
- Umeocet - vyjma Odrazky ho ládujeme všichni, Romča láduje škopky, Davča láduje okolí klackama, Roman poctivě sleduje dění a nic neříká
- mít lampy je povinností již v osm večer, na noc se těším, náročná tra pošle pár riderů do spacáků, ne tak střelce v sólech Radka Musila, Petera Benka a Martina Boráka
- zázemí si nemůžu vynachválit - WC s pitnou vodou za zády, teplá voda se hodí na prokřehlé ruce, bráchanec i starší syn fotí, fandí, starají se, Davča usíná hned a Pinďa motá a motá, super občas pokecat s klukama z „dvojky“ týmu
- v průběhu noci se o bednu melou čtyři týmy, Kuba s Jarem bojují o desítku, posléze dokonce o bramboru, dost dobrý!!!
- v mixech sledujeme Kotenovce (Jihlavské biky) z přímého přenosu, bohužel konkurence od Kuzmičů volí lepší strategii
- ráno 2 okruhy pro nás oproti CK Pravenec, na třetím fleku kluci z Cyklo - Trans, „dvojka“ tým stále jede famózně !, Kotenovci vedou!, panoramata uchvacující, zadek ještě drží, doprovod chrní (kolem 6 ranní), sluníčko = energie
- kolem 9 hod. tuším vítězství, ale držíme stejné tempo oba, Kotenovci výbornou taktikou soupeřů přichází o zlato, kluci z dvojky týmu na vynikajícím 6.místě, doprovod se budí, je teplo, pod mrakem
- odjedu si svoji předposlední rundu, jdu na řízek a kofolu, uvolňuji tretry, hlídám čas, Pinďa vjíždí do svého posledního kola, bohužel je prošitej tak, že neudrží řídítka, vyrážím tedy neplánovaně na poslední tři kola, ani mi to neva (zadku asi ano, má smůlu, že neumí mluvit…..artikulovat)
- poslední kolo tradičně užívačka, poděkování pořadatelům, kteří byli na Festině opět špičkoví a zaslouží si velké poděkování, včetně Luboše Dupkali a všem kolem něj, za přípravu krásné a náročné trati.
- v cíli objetí s parákem Pinďou a velká radost BS Bike ALÉ teamu a jeho doprovodu, včetně parádního, překvapivého umístění a vůbec závodního projevu BS Bike ALÉ teamu 2 (hoši super!).
- obdiv a uznání zaslouží všichni co zdolali tuto náročnou tra a hold vzdávám všem medailistům, jejichž přehled je zde http://vysledky.timechip.cz/#2016/10
[4]
)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [229] : replace_text_format([2]
- rozhodnutí jet /nejet padá po jednoznačných parákových slovech (opět Pinďa, alias Michal Kupský):".....nevím......asi jo....."
- skládáme i druhý tým: Kuba Sowinski (v Jihlavě čtyřky, jinak za sebou pár závodů má) a Jara Odrazil "Odrazka" (kolo v absolutní kaši….snad vydrží do konce, jinak za sebou žádný závod)
- doprovod opět famózní: moji synové (Romes vybaven basou piv /značku nejmenuji a raději nehodnotím/) a bráchanec Roman (Pinďa si jej vyžádal)
- odjezd v 6:30, puzzle do kufrů dvou aut, cesta pohoda, vyjma Odrazkovic prostaty 1km před cílem, Pinďa poučen z minula - jídlo a pití měl přichystáno k řízení
- yr.no počasí zatím nevychází (snad prvně v historii) a nevyjde
- letošní Festina = nový okruh směr Malá Fatra, technický sjezd zůstává, větší konkurence, náš pit stop kousek od WC i bufetu (po celé klání oblíbené to místo Odrazky)
- závod rozjíždí stejně jako v Jihlavě Pinďa, dává 3 kola - nesmysl, vracíme se k osvědčeným dvěma rundám, vedro a náročnost trasy by nás pohřbili
- tra: asfalt v kempu, průjezdní místo pit stopem, je jediné místo k odpočinku našich análů (jinak naklepanej biftek), podjezd silničního mostu oběma směry přes potok po vyladěných dřevěných lávkách, prudká stojka na louku, všude drny, nějaký ten trailík, pak rozmlácený asfalt mírně do kopečka (celý závod jsem nenašel rytmus), dlouhý výjezd po louce na holý vrch s nádherným panoramatem okolí (ráno při svítání úchvatnost), následný sjezd s rychlostí přes 70km/h, za kempem přejezd po nám známém mostku a následný prudký panelový výjezd (doufal jsem v jeho vyřazení z itineráře), technicky točivý XC sjezd (každý rok, každý okruh si ho vychutnávám) končí přejezdem další dřevěné lávky, před cílovou rovinkou ještě jedna a asfalt (jak jsem zmiňoval, balzám pro naše prciny)
- držíme stejně jako v Jihlavě konstantní tempo, 2. tým si taky nevede špatně, Simča Kotenová mě oznamuje již po 6 hodinách závodu nemilou zprávu - vedeme, pro nás milé je však nesmyslné tempo a střídání Bike klubu Lipa 2m (jeden soupeř nám zřejmě v noci odpadne)
- Umeocet - vyjma Odrazky ho ládujeme všichni, Romča láduje škopky, Davča láduje okolí klackama, Roman poctivě sleduje dění a nic neříká
- mít lampy je povinností již v osm večer, na noc se těším, náročná tra pošle pár riderů do spacáků, ne tak střelce v sólech Radka Musila, Petera Benka a Martina Boráka
- zázemí si nemůžu vynachválit - WC s pitnou vodou za zády, teplá voda se hodí na prokřehlé ruce, bráchanec i starší syn fotí, fandí, starají se, Davča usíná hned a Pinďa motá a motá, super občas pokecat s klukama z „dvojky“ týmu
- v průběhu noci se o bednu melou čtyři týmy, Kuba s Jarem bojují o desítku, posléze dokonce o bramboru, dost dobrý!!!
- v mixech sledujeme Kotenovce (Jihlavské biky) z přímého přenosu, bohužel konkurence od Kuzmičů volí lepší strategii
- ráno 2 okruhy pro nás oproti CK Pravenec, na třetím fleku kluci z Cyklo - Trans, „dvojka“ tým stále jede famózně !, Kotenovci vedou!, panoramata uchvacující, zadek ještě drží, doprovod chrní (kolem 6 ranní), sluníčko = energie
- kolem 9 hod. tuším vítězství, ale držíme stejné tempo oba, Kotenovci výbornou taktikou soupeřů přichází o zlato, kluci z dvojky týmu na vynikajícím 6.místě, doprovod se budí, je teplo, pod mrakem
- odjedu si svoji předposlední rundu, jdu na řízek a kofolu, uvolňuji tretry, hlídám čas, Pinďa vjíždí do svého posledního kola, bohužel je prošitej tak, že neudrží řídítka, vyrážím tedy neplánovaně na poslední tři kola, ani mi to neva (zadku asi ano, má smůlu, že neumí mluvit…..artikulovat)
- poslední kolo tradičně užívačka, poděkování pořadatelům, kteří byli na Festině opět špičkoví a zaslouží si velké poděkování, včetně Luboše Dupkali a všem kolem něj, za přípravu krásné a náročné trati.
- v cíli objetí s parákem Pinďou a velká radost BS Bike ALÉ teamu a jeho doprovodu, včetně parádního, překvapivého umístění a vůbec závodního projevu BS Bike ALÉ teamu 2 (hoši super!).
- obdiv a uznání zaslouží všichni co zdolali tuto náročnou tra a hold vzdávám všem medailistům, jejichž přehled je zde http://vysledky.timechip.cz/#2016/10
[4]
, 5440)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1,

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [237] : replace_text_format(

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1, „Jirko, jsem v nemocnici, spadl jsem, zlomený kosti v rameni, malíček……,snad to bude do Jihlavy dobrý….“ Po týdnu: „Jirko, je to v prd……3-4 měsíce mimo, sezóna v hajz….“ To ve zkratce nemilá oznámení mého paráka pro 24 hodinové závody Páje Horáka, který poslal svého bika 500 metrů od domu někam do pekel. Osud. Povzbuzuji kamaráda, a nevěší hlavu a dá se hlavně do pořádku. Bikových akcí bude ještě habaděj.

První závod Československého seriálu 24 MTB ve slovenské Kuchyni tedy ruším a poohlížím se po náhradníkovi. Na objetí celého seriálu můžu zapomenout, ale Jihlava se blíží a ta je pro mne kultovní záležitostí. Hledám, hledám, rozhlížím se, načež můj zrak spočine na týpkovi sedícím za kasou našeho obchodu. Jéééé, Michale, nechceš jet ve dvojkách čtyřiadvácu na bikách? 21.května stojíme s pracovně/týmovým kolegou Michale Kupským, alias Pinďou, v zářivě žlutých dresech BS Bike ALÉ teamu na startu šestého ročníku Jihlavské 24 mtb.

Doprovod, vč. zázemí jsme měli opět monstrózní - Janka (prijela až zo Slovenska, keby dačo), moji synové Davča + Romča (již tradičně velká morální podpora), bratranec Roman (jeho zkušenosti z ultra akcí se nám hodily) a v době vycházky se zde zjevil i nešastník Pája s již tradičně dobrou náladou (i přes netradiční výzdobu jeho těla). Pit stop s námi sdílel i rider na 12 hodinovku, účastník 1000 Miles Adventure, Martin Palásek (24 hodinovku z rodinných důvodů nejel, tak si odskočil na „krátkou“ pro stříbro). Sousední box okupovali další brněnští kluci z týmu Kamechy bikes, Martin a Jirka, kterým patří dík za výběr místa na náš party stan a blahopřání za vítězství ve dvojkách nad 40 let. Zázemí závodu bylo jako každoročně situováno do areálu letního kina Heulos. Vše po ruce, ochotní pořadatelé, příjemná obsluha bufetu, čisté Toi Toi budky, přehledné info o průběhu závodu, prostě vysoká pořadatelská kvalita, která neměla chybu. Náročná, technická tra, dostála jediné změny. Byl jím vyasfaltovaný úsek Džungle, který se jel v deštivém ročníku před dvěma lety. Díky provizornímu mostku přes říčku nebyl tento úsek zase tak nezajímavý. Pořadatelé do poslední chvíle neměli jasno ani o v loni oblíbené zkratce tzv. Downhillu. Naštěstí zvítězil biking nad Kolem pro život………. O čem však měli jasno dávno, byly osmičlenné týmy. Opět zvedám ruku proti !!! No a fanoušci? V Jihlavě prostě nepřekonatelní. Zejména ti „noční“ byli jako vždy famózní. [1]

Do závodu nastupujeme s tím, že si jej pokud možno užijeme a nic neočekáváme. Pinďa dlouho nezávodil, ultra jel jen na silnici a o tomto typu závodu neměl vlastně tucha. Já se v poslední době zaobíral více svým osobním životem, v kterém cyklistika byla spíše pro dopravu do práce. Navíc jsme oba odlišné cyklistické tipy (já -„vysekanej“ hubeňour, s proporcemi na dlouhé severské klasiky; Michal - silový jezdec tipu Mark Cavendish s chlupatýma nohama). Sečteno podtrženo = jsme připraveni! Střídání během závodu klasicky po každém druhém kole, první dvě dává Pinďa pro osahání si trati. Rozjel pekelné tempo a v podvečer figurujeme na druhém místě, což se dozvídáme po půlnoci, do té doby nás pořadí nezajímá. Parák stejně neznal situaci mezi týmy ani po tři čtvrtině závodu. Když jsem mu sděloval v sedm ráno, že máme kolo náskok na čtvrtý a 13 min. ztrátu na druhý místo, resp 16 min. na vítězství, tak mě nevnímal, páč byl od půlnoci mimo tento svět a celý jeho tělo bojovalo se zimou (přes den víc jak 20 st., v noci 11) a křečemi. Vyjma dvou nevychytaných předávek jel tempo a dupal do pedálů jako ten australský prcek Cav. Oba jsme drželi poměrně konstantní tempa, dokonce oproti loňsku jsme najeli o 3 kola víc! Já si závod celkem užíval, potkal se s plno známýma, povzbudil kuřimáka Kubu Sowinského, jezdící čtverky a prohlašující po pár hodinách závodu, že už nikdy. Nikdy ve čtveřici........Již standardně, tedy výborně, jezdili manželé Kotenovi z Jihlavských biků. Jak se ti dva dokáží vzájemně doplňovat nechápu..... Vyjeli si třetí místo, opět super výkon. [2]

A my? Bedna, bronz, velká paráda s kterou jsem ani nepočítal, vzhledem k parákovi na poslední chvíli. I když během závodu jsme moc slov mezi sebou neprohodili a to čtvrtina z nich byly moje nadávky na Pinďovo zaváhání při střídání, tak vzájemné objetí a poplácání řeklo vše. Z paráka spadlo napětí, které jsem cítil a sám mi jej před závodem přiznal, z obavy, že závod nezvládne a pokazí mi ho. Nepokazil. A snad přišel na to, že pokazit ho můžeme oba, že se 24 hodin dá objet, že má fýzu, že je dobrý uvažovat nad jídlem, tratí, nad večerní zimou a ........nad dalším závodem. A po závodě u piva, místo pro mne obvyklého úklidu, vychválil doprovod (k čemuž se připojuji) a rozebral, jak to Michal umí, celý závod a svoje stavy do nano částic. Jihlavský ježek chutná jak bahno, ale tentokrát jsem to ani necítil. Vyhlašování na stupních vítězů proběhlo za velkého vedra, takže studená odměna v cukrárně na jihlavkém náměstí (na doporučení manželů Kotenových) bodla. A že bylo s naším ansámblem veselo........

http://www.jihlavska24mtb.cz/s/novinky
)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [229] : replace_text_format( „Jirko, jsem v nemocnici, spadl jsem, zlomený kosti v rameni, malíček……,snad to bude do Jihlavy dobrý….“ Po týdnu: „Jirko, je to v prd……3-4 měsíce mimo, sezóna v hajz….“ To ve zkratce nemilá oznámení mého paráka pro 24 hodinové závody Páje Horáka, který poslal svého bika 500 metrů od domu někam do pekel. Osud. Povzbuzuji kamaráda, a nevěší hlavu a dá se hlavně do pořádku. Bikových akcí bude ještě habaděj.

První závod Československého seriálu 24 MTB ve slovenské Kuchyni tedy ruším a poohlížím se po náhradníkovi. Na objetí celého seriálu můžu zapomenout, ale Jihlava se blíží a ta je pro mne kultovní záležitostí. Hledám, hledám, rozhlížím se, načež můj zrak spočine na týpkovi sedícím za kasou našeho obchodu. Jéééé, Michale, nechceš jet ve dvojkách čtyřiadvácu na bikách? 21.května stojíme s pracovně/týmovým kolegou Michale Kupským, alias Pinďou, v zářivě žlutých dresech BS Bike ALÉ teamu na startu šestého ročníku Jihlavské 24 mtb.

Doprovod, vč. zázemí jsme měli opět monstrózní - Janka (prijela až zo Slovenska, keby dačo), moji synové Davča + Romča (již tradičně velká morální podpora), bratranec Roman (jeho zkušenosti z ultra akcí se nám hodily) a v době vycházky se zde zjevil i nešastník Pája s již tradičně dobrou náladou (i přes netradiční výzdobu jeho těla). Pit stop s námi sdílel i rider na 12 hodinovku, účastník 1000 Miles Adventure, Martin Palásek (24 hodinovku z rodinných důvodů nejel, tak si odskočil na „krátkou“ pro stříbro). Sousední box okupovali další brněnští kluci z týmu Kamechy bikes, Martin a Jirka, kterým patří dík za výběr místa na náš party stan a blahopřání za vítězství ve dvojkách nad 40 let. Zázemí závodu bylo jako každoročně situováno do areálu letního kina Heulos. Vše po ruce, ochotní pořadatelé, příjemná obsluha bufetu, čisté Toi Toi budky, přehledné info o průběhu závodu, prostě vysoká pořadatelská kvalita, která neměla chybu. Náročná, technická tra, dostála jediné změny. Byl jím vyasfaltovaný úsek Džungle, který se jel v deštivém ročníku před dvěma lety. Díky provizornímu mostku přes říčku nebyl tento úsek zase tak nezajímavý. Pořadatelé do poslední chvíle neměli jasno ani o v loni oblíbené zkratce tzv. Downhillu. Naštěstí zvítězil biking nad Kolem pro život………. O čem však měli jasno dávno, byly osmičlenné týmy. Opět zvedám ruku proti !!! No a fanoušci? V Jihlavě prostě nepřekonatelní. Zejména ti „noční“ byli jako vždy famózní. [1]

Do závodu nastupujeme s tím, že si jej pokud možno užijeme a nic neočekáváme. Pinďa dlouho nezávodil, ultra jel jen na silnici a o tomto typu závodu neměl vlastně tucha. Já se v poslední době zaobíral více svým osobním životem, v kterém cyklistika byla spíše pro dopravu do práce. Navíc jsme oba odlišné cyklistické tipy (já -„vysekanej“ hubeňour, s proporcemi na dlouhé severské klasiky; Michal - silový jezdec tipu Mark Cavendish s chlupatýma nohama). Sečteno podtrženo = jsme připraveni! Střídání během závodu klasicky po každém druhém kole, první dvě dává Pinďa pro osahání si trati. Rozjel pekelné tempo a v podvečer figurujeme na druhém místě, což se dozvídáme po půlnoci, do té doby nás pořadí nezajímá. Parák stejně neznal situaci mezi týmy ani po tři čtvrtině závodu. Když jsem mu sděloval v sedm ráno, že máme kolo náskok na čtvrtý a 13 min. ztrátu na druhý místo, resp 16 min. na vítězství, tak mě nevnímal, páč byl od půlnoci mimo tento svět a celý jeho tělo bojovalo se zimou (přes den víc jak 20 st., v noci 11) a křečemi. Vyjma dvou nevychytaných předávek jel tempo a dupal do pedálů jako ten australský prcek Cav. Oba jsme drželi poměrně konstantní tempa, dokonce oproti loňsku jsme najeli o 3 kola víc! Já si závod celkem užíval, potkal se s plno známýma, povzbudil kuřimáka Kubu Sowinského, jezdící čtverky a prohlašující po pár hodinách závodu, že už nikdy. Nikdy ve čtveřici........Již standardně, tedy výborně, jezdili manželé Kotenovi z Jihlavských biků. Jak se ti dva dokáží vzájemně doplňovat nechápu..... Vyjeli si třetí místo, opět super výkon. [2]

A my? Bedna, bronz, velká paráda s kterou jsem ani nepočítal, vzhledem k parákovi na poslední chvíli. I když během závodu jsme moc slov mezi sebou neprohodili a to čtvrtina z nich byly moje nadávky na Pinďovo zaváhání při střídání, tak vzájemné objetí a poplácání řeklo vše. Z paráka spadlo napětí, které jsem cítil a sám mi jej před závodem přiznal, z obavy, že závod nezvládne a pokazí mi ho. Nepokazil. A snad přišel na to, že pokazit ho můžeme oba, že se 24 hodin dá objet, že má fýzu, že je dobrý uvažovat nad jídlem, tratí, nad večerní zimou a ........nad dalším závodem. A po závodě u piva, místo pro mne obvyklého úklidu, vychválil doprovod (k čemuž se připojuji) a rozebral, jak to Michal umí, celý závod a svoje stavy do nano částic. Jihlavský ježek chutná jak bahno, ale tentokrát jsem to ani necítil. Vyhlašování na stupních vítězů proběhlo za velkého vedra, takže studená odměna v cukrárně na jihlavkém náměstí (na doporučení manželů Kotenových) bodla. A že bylo s naším ansámblem veselo........

http://www.jihlavska24mtb.cz/s/novinky
, 5426)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1,

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [237] : replace_text_format(

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1, [1] Myšlenka, prvotní lidský podnět ke vzniku něčeho. A kde Čechy nejvíce napadají myšlenky? V hospodě. Ota se před nějakou dobou odstěhoval s rodinou do Frýdlantu nad Ostravicí. Ani nevím, kdo první vznesl dotaz, jestli neznám Adama Hansena, jenž ve Frýdlantu přímo žije. Rodák z Austrálie, profi cyklista, v poslední době hodně mediálně propíraný pro svůj neobvyklý rekord, spočívající v absolvování 13 po sobě dokončených Grand Tour v řadě (Giro, Tour, Vuelta). Co s ním zkusit udělat besedu? Nápad dobrý, jdeme do toho! Rozbíhá se kolotoč domlouvání, vyřizování, nových podnětů, nápadů atd. Např. nás napadlo spojit akci s presentací místních cyklistických obchodů a přímým dovozcem sedel Selle San Marco (Sport Import), jež Adam vozí. Pro Otu nebyl problém nadchnout do uspořádání besedy Janu, majitelku restaurace TUTTO , která je v pořádání různorodých akcí nebývale činná a shodou okolností zná Alenu Konečnou. To je dáma, díky které před lety Adam Hansen ve Frýdlantu zakotvil a nyní se stará o jeho značku Hanseeno. A to už byl jen krůček k uskutečnění naší myšlenky. Jana totiž zapůsobila a přednesla návrh Aleně. Opět se mi potvrdilo, že vše je v životě a přírodě propojeno se vším. Asiati nejsou žádní blbci, když tomuto dění přisoudili pojmenování jing a jang.

Termín akce jsme uvažovali na konec zimy, kdy ještě někteří profesionálové neabsolvují závody. Bohužel jim ale vrcholí příprava, takže nám nebyla podána kladná odpověď a celý nápad jsme mohli hodit za hlavu (teda já jej hodil). Počátkem března se ozval Otův natěšený hlas v telefonu - manažer Hansena povolil besedu. 8. dubna 2016, v 18 hodin, restaurace TUTTO, bez propagace značek a dalšího - čistá beseda. Otovo nadšení jsem rozhodně nesdílel. Z důvodu práce naprosto nevhodný termín, do toho rekonstrukce prodejny, naplánovaná návštěva jiných lokalit se synem. Nekompromisně na mě vyrukuje s tím, že besedu uvedu, jinak nic. OK, zkusím vše zařídit. Druhý den opět Ota - 30 lidí žádalo reservaci; po třech hodinách - dalších 40 zájemců; Jana nechce dávat reservace na místa (kapacita je 150 lidí). Přepadla mně nervozita, ale uklidňoval jsem se tím, že přijde nanejvýš 30 lidí. Tam, v těch končinách? Kdo by vážil cestu na „nějakou“ besedu?

[2] 8.dubna 2016, něco lehce po 18 hodině, restaurace TUTOO, 90 lidí, velmi příjemné prostředí, vysmátej Ota (nepronáší úvodní řeč), nervózní uvaděč (nepomáhá ani plnotučná Plzeň). Přichází Adam a Alena (jakožto tlumočnice). Hansen je na tom s češtinou podobně jako já s angličtinou - mizerně. Seznamujeme se a vzájemně se utvrdíme, že jsme krutě nervózní. Adam ani nechtěl přijít, nemá rád moc lidí kolem sebe. I přesto, že velmi často s nimi přichází do styku při výkonu své profese, je poměrně plachým a skromným člověkem. Beru (snad prvně v životě) mikrofon do ruky a jdu na to. 90 lidí! Po druhé větě mi vysychá v krku, omlouvám se a vše svádím na nečekanou návštěvu. Opět nabírám dech, lidi se smějí, někteří přikyvují a tak poslední větu nezkazím a vítám australského profesionálního cyklistu stáje Lotto - Adama Hansena. Osobnost dnešního večera sklízí veliký potlesk. Adam usedá s Alenou do pohodlné sedačky, první dvě otázky (možná symbolicky, možná na rozproudění besedy) pokládáme my s Otem. Časem se hlásí tři až čtyři lidé naráz, Adam je nečekaně hovorný a Alena nestačí překládat. Atmosféra je uvolněná, obsluha příjemná a prostředí dokreslují hrající si děti v bezprostřední blízkosti aktérů. Zhruba 20 minutová přestávka vlastně ani přestávkou není. Focení, podpisy, otázky mezi čtyřma očima….. Pokračujeme. Beseda trvá tři hodiny! Aleně navrhuji, a mi dá znamení a já oznámím poslední tři dotazy. Bere návrh s povděkem a ukončení se ujímá sama. Závěrem proběhne tombola, v níž šastlivci dostávají pěkná trička s potiskem značky Hanseeno. Pohodová atmosféra neustává, lidi se loučí, poslední fota, rozloučení, přání do dalšího závodění. [3]




Úplný závěr je pro mne nečekaný. Povídáme si dál s Adamem, Alenou a Otem, načež nás Jana vyzve ke stolu, kde na nás čeká dobrota v podobě Adamově velmi oblíbené kačeny, zelí a ……šulánkami. Během spořádávání vynikajícího jídla a i po něm, pokračujeme v povídání. Ale rozhodně ne o cyklistice………

Super vydařená akce, velká nadšenost, velké poděkování všem a hlavně………. Adam Hansen je cyklistický profesionál se vším všudy, současně je však velký sympaák, skromný, pracovitý a velmi inteligentní. Jsme rádi, že jsme měli tu čest se s takovým to člověkem seznámit. [4]
)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [229] : replace_text_format( [1] Myšlenka, prvotní lidský podnět ke vzniku něčeho. A kde Čechy nejvíce napadají myšlenky? V hospodě. Ota se před nějakou dobou odstěhoval s rodinou do Frýdlantu nad Ostravicí. Ani nevím, kdo první vznesl dotaz, jestli neznám Adama Hansena, jenž ve Frýdlantu přímo žije. Rodák z Austrálie, profi cyklista, v poslední době hodně mediálně propíraný pro svůj neobvyklý rekord, spočívající v absolvování 13 po sobě dokončených Grand Tour v řadě (Giro, Tour, Vuelta). Co s ním zkusit udělat besedu? Nápad dobrý, jdeme do toho! Rozbíhá se kolotoč domlouvání, vyřizování, nových podnětů, nápadů atd. Např. nás napadlo spojit akci s presentací místních cyklistických obchodů a přímým dovozcem sedel Selle San Marco (Sport Import), jež Adam vozí. Pro Otu nebyl problém nadchnout do uspořádání besedy Janu, majitelku restaurace TUTTO , která je v pořádání různorodých akcí nebývale činná a shodou okolností zná Alenu Konečnou. To je dáma, díky které před lety Adam Hansen ve Frýdlantu zakotvil a nyní se stará o jeho značku Hanseeno. A to už byl jen krůček k uskutečnění naší myšlenky. Jana totiž zapůsobila a přednesla návrh Aleně. Opět se mi potvrdilo, že vše je v životě a přírodě propojeno se vším. Asiati nejsou žádní blbci, když tomuto dění přisoudili pojmenování jing a jang.

Termín akce jsme uvažovali na konec zimy, kdy ještě někteří profesionálové neabsolvují závody. Bohužel jim ale vrcholí příprava, takže nám nebyla podána kladná odpověď a celý nápad jsme mohli hodit za hlavu (teda já jej hodil). Počátkem března se ozval Otův natěšený hlas v telefonu - manažer Hansena povolil besedu. 8. dubna 2016, v 18 hodin, restaurace TUTTO, bez propagace značek a dalšího - čistá beseda. Otovo nadšení jsem rozhodně nesdílel. Z důvodu práce naprosto nevhodný termín, do toho rekonstrukce prodejny, naplánovaná návštěva jiných lokalit se synem. Nekompromisně na mě vyrukuje s tím, že besedu uvedu, jinak nic. OK, zkusím vše zařídit. Druhý den opět Ota - 30 lidí žádalo reservaci; po třech hodinách - dalších 40 zájemců; Jana nechce dávat reservace na místa (kapacita je 150 lidí). Přepadla mně nervozita, ale uklidňoval jsem se tím, že přijde nanejvýš 30 lidí. Tam, v těch končinách? Kdo by vážil cestu na „nějakou“ besedu?

[2] 8.dubna 2016, něco lehce po 18 hodině, restaurace TUTOO, 90 lidí, velmi příjemné prostředí, vysmátej Ota (nepronáší úvodní řeč), nervózní uvaděč (nepomáhá ani plnotučná Plzeň). Přichází Adam a Alena (jakožto tlumočnice). Hansen je na tom s češtinou podobně jako já s angličtinou - mizerně. Seznamujeme se a vzájemně se utvrdíme, že jsme krutě nervózní. Adam ani nechtěl přijít, nemá rád moc lidí kolem sebe. I přesto, že velmi často s nimi přichází do styku při výkonu své profese, je poměrně plachým a skromným člověkem. Beru (snad prvně v životě) mikrofon do ruky a jdu na to. 90 lidí! Po druhé větě mi vysychá v krku, omlouvám se a vše svádím na nečekanou návštěvu. Opět nabírám dech, lidi se smějí, někteří přikyvují a tak poslední větu nezkazím a vítám australského profesionálního cyklistu stáje Lotto - Adama Hansena. Osobnost dnešního večera sklízí veliký potlesk. Adam usedá s Alenou do pohodlné sedačky, první dvě otázky (možná symbolicky, možná na rozproudění besedy) pokládáme my s Otem. Časem se hlásí tři až čtyři lidé naráz, Adam je nečekaně hovorný a Alena nestačí překládat. Atmosféra je uvolněná, obsluha příjemná a prostředí dokreslují hrající si děti v bezprostřední blízkosti aktérů. Zhruba 20 minutová přestávka vlastně ani přestávkou není. Focení, podpisy, otázky mezi čtyřma očima….. Pokračujeme. Beseda trvá tři hodiny! Aleně navrhuji, a mi dá znamení a já oznámím poslední tři dotazy. Bere návrh s povděkem a ukončení se ujímá sama. Závěrem proběhne tombola, v níž šastlivci dostávají pěkná trička s potiskem značky Hanseeno. Pohodová atmosféra neustává, lidi se loučí, poslední fota, rozloučení, přání do dalšího závodění. [3]




Úplný závěr je pro mne nečekaný. Povídáme si dál s Adamem, Alenou a Otem, načež nás Jana vyzve ke stolu, kde na nás čeká dobrota v podobě Adamově velmi oblíbené kačeny, zelí a ……šulánkami. Během spořádávání vynikajícího jídla a i po něm, pokračujeme v povídání. Ale rozhodně ne o cyklistice………

Super vydařená akce, velká nadšenost, velké poděkování všem a hlavně………. Adam Hansen je cyklistický profesionál se vším všudy, současně je však velký sympaák, skromný, pracovitý a velmi inteligentní. Jsme rádi, že jsme měli tu čest se s takovým to člověkem seznámit. [4]
, 5414)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1,

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [237] : replace_text_format(

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1, [b] Komplex prasklých špic, spadaných řetězů, zvláštních pravidel [/b]

Po třech letech se vracím na jediný (pořadatel píše nezapomenutelný zážitok) slovenský etapový závod, jehož složení etap je zvláštní nejen v rozličných distancích etap, ale i v hodnocení závodníků. Skladba etap je pestrá - půl maraton, maraton a cross country. Bodování mě není jasný do dnes a i sobotní maraton spojený/nespojený s etapákem, včetně výběru ze tří délek tratí je poněkud neobvyklé. O to větší nálož pro samotné pořadatele (a to se sobota jela současně jako Mistrovství Slovenska).
[3] Na ubikaci v Batizovcích, ležící 3 km od Svitu, se sešla skvadra dvou jezdců BS Bike Motolevel (já - Březina Jiří, Pája - Pavel Horák) a dvou z Eurofoam teamu (Cop - Milan Fajt, Jup - Jirka Barták), včetně Copanovi přítelkyně Verči, která nám byla vzpruhou a současně důkazem, že ještě nevymřeli ženy, které z požehnaného stavu nedělají nemoc a jsou schopny jezdit na kole, řídit auto a podávat bidony na trati :-D

[b]I. Etapa Vysokotatranská, 40 km (naměřeno 43 km), převýšení necelých 1000 m.n m., Svit - pod Štrbské pleso - Svit[/b]

Škoda, že už se nejezdí první etapa na Kralovu Holu a zpět (ještě zajímavější by byl cíl přímo na Holi). Z etapy zůstaly rozporuplné pocity umocněné prasklou špicí zadního kola při prvním sjezdu (7 km). Nevím, jestli brát jako pozitivum, že si mě docvakla slovenská reprezentantka Janka Keseg Števková, sympatická bikerka, která si se mnou chtěla povídat zrovna ve chvíli, kdy mě zaměstnávalo spíš skotačící zadní, než její nabádání ke klidnějšímu tempu. Úsek k hlavnímu stoupání na Štrbské pleso za normálních okolností nahrával příjemnému poklábosení. Kolo začalo škrtat o rám právě z kraje nejtěžší pasáže, pozvolna se zvedající roklince plné kamenů a padlých větví. Byl jsem nucen se s Jankou rozloučit a v úmorném vedru se pustit do opravy. Klasicky se na tak krátké trati kolem mne proháněli další a další závodníci, zatím co já se činil s centrklíčem. Takový problémy mě nakopávají k výkonům nad hranici možností, takže jsem zbytek kamenitého stoupání prakticky celý vyjel až na asfalt pod Plesem. Během 3km sjezdu jsme se hákovali s jedním slovákem a jedním maďarem. Na štěstí se jel pouze půl maraton, takže stíhací jízda neskončila v hlaďáku.
Kluci z Eurofoamu se činili. Copan druhý s 3 vteřinovou ztrátou na prvního Karla Hartla a před třetím Jánem Halíkem. Jup celkově 10. místo a v kategorii vynikající bronz. Pája s nelibostí k trati obsazuje 60. místo (35. v kat.) a já konečnou 39. pozici (10. v kat.). Janka Števková nakonec opanovala ženskou kategorii před Annou Šmídovou a třetí Dagmar Svěrákovou.

[b]2. Etapa Nízkotatranská, 113 km, převýšení 4900 m.n m., Svit-Králova Hola-Panská Hola-Svit (na ofic webu špatná mapa, špatný všechno)[/b]

Králova Hola ano, ne, ano. Dlouhá tra druhé etapy byla současně i Mistrovstvím Slovenska XCM, což dle pravidel zakazuje protisměrnou jízdu. Organizátorům se však povedlo, k nelibosti některých závodníků, sjednat výjimku a téměř dvoutisícová hora se jela. Bylo mi vždycky buřt, jak na Holi, nebo z Hole jedu. Výhledy stály za to utrpení. Tušit jaký prodělám peripetie, tak Kralovský „kopec“ oželím. Pája jel kratší, "dámskou" 73 km verzi, jež byla pro slovenské bikerky současně Mistrovským závodem (proč odděleně od mužů jsme nepochopili). Náš závod se rozjel v sedm ráno v pozvolném tempu, chytil jsem osmi člennou grupu a držel se jí až pod patu Kralovej Hole. Zvyk z 24 hodinovek velel nehnat se. Docvakli mě první dvě ženy (Anička Šmídová a Dáša Svěráková), tempo super, bohužel přišel hlaďák. Byl jsem překvapen. Hlaďák, nebo nedostatečný trénink? Nevím, ale stav těla se dostal do stádia zastavení, močení, myšlenek na konec, sežrání všech traovek, duševního nakopání si zadku, nasednutí a pokračování směr vrchol. Pokynul jsem sjíždějícímu Copanovi (4 flek), vzájemné povzbuzení s Jupem (15 flek) mě znovu dostalo do tempa. 3 km před vrcholem se snažím radou pomoci Dáše, které se ventilek bezdušáku zarazil do prostoru mezi pláště ráfku (to jsem ještě neviděl, ale snad dobře poradil jak s tím ven). Pokračuji a sleduji probouzející se blesky nad vysílačem Kralovej Hole. Z myšlenek na blížící se bufet mě probouzejí kroupy velikosti cizrny (kterou nám Pája rval každý den do polívky). Na bufetu Kralovej Holi dojíždí s defektem Zdenka Němcová, ženy mají dnes „svůj“ den. Sjezd byl očistec se zmrzlými prsty a já děkoval alespoň prorockému rozhodnutí vzít sebou vestu. V dolině svítilo sluníčko a já se začal probouzet. Čím delší tra, tím líp, ne? Na bufetu pod Panskou Holou mě fotí a povzbuzuje zákaznice našeho krámu (její manžel jel jen sobotní maraton), super vzpruha. Opět dojíždí Němcová, za ní Dáša. Stoupání pod Panskou Holu mě v minulosti vždy pohřbilo. Odporně se táhnoucí a soustavně stoupající asfaltka, která přejde v strmější lesní cestu volně přecházející v náhorní houpačku po lukách, aby se biker závěrem zpustil prudký sjezdem zpět do vesničky Liptovská Teplička. Letos ale nohy šlapaly, pomalu si docvakávám před závěrem stoupání Zdenku Němcovou a........cvak, rup, sssssss, zadní kolo na ráfku, tmel všude kolem. Nechápu. Kolem projíždí Dáša s dotazem co se děje. Asi stejný co tobě, myslím si (podle rány). Po pár vteřinách zjišuji stav, který mi málem vžene slzy do očí. Prasklá špice probodla těsnící pásku, tlak v plášti šel na nulu a těsnící tmel do lesa. Nahazuji duši, vycentruji zadní kolo, omluvím se přírodě a pokračuji. Na duši jsem jel hooodně dávno a na rozcentrovaným kole včera. Po opatrném sjezdu docentrovávám v Tepličke, cedím se v pořadí opět vzad, ale to už mi je jedno. Jen dojet. Dojet jsem Alešem Procházkou (pořadatel Šela maratonu a také majitel cyklo kšeftu), který začne probírat pracovní záležitosti, raději v prudkém asfaltovém stoupání podřadím a zjišuji, že jsem na tom fyzicky pořád slušně. Cíl protnu těsně pod 10hodiny jízdy, takže slušný „rychlostní“ trénink na 24 hodinovky.
Opět se daří klukům z Eurofoamu (beru výsledky „etapákových jezdců) - Copan první, naděluje Hartlovi víc jak 4 min, třetí dojíždí opět Ján Halík. Jup 9.místo a druhý v kategorii. Pája si taky užil deště na kratší trati, dojíždí celkově osmý a 5. v kategorii. Já si „užívám 29. místo a 9. v kategorii.
Po etapě si léčím rozladěnost nějakým tím lahváčem (plzeň mají naštěstí všude na světě), je mi všechno buřt, servis kola řeším už za tmy pod čelovkou.

[b]3. Etapa, Ixcéčko, jeden okruh 4,2 km ( 5x veteráni, 7x mladí), Svit[/b]

Nesmyslný start poslední cross country etapy v 13:30 mi dává prostor k navození motivace, si závěr výsledkově nepovedeného závodu užít. S klukama si jedeme okruh tréninkově projet, což nese s nelibostí Pája. Jeho podrážděnost a rozladění (prý z bolesti zad) dojde tak daleko, že se rozhodne poslední dějství bojkotovat. Po našich peprných poznámkách si uvědomí, že cyklistika není pro mamánky a uplakánky………takže v 13:30 na startu. Lehký deštík nás lehce vyplašil, ale po startovním výstřelu vysvitlo sluníčko a vše bylo jak má být. S povděkem jsem přijal milou „pozornost“ pořadatelů k nám, starším pánům (a ženám), že na místo sedmi okruhů jedeme pět. XC okruh oproti minulosti osekali, a to výrazně. Chybí krásné, singlové kořenité pasáže a další libůstky. Přesto mi xcéčko k mému údivu sedlo, sice výsledkově nic moc, ale jet sedm kol jak mladší, nebylo by to špatné. Výborně zajel Jup na třetím místě, takže celkově stříbro v kategorii je super (ale to jsem se dozvěděli až při vyhlašováni v 17 hod! Např. v době psaní reportu 27.8. nejsou na webu výsledky poslední etapy!). Copan dojel druhý, minutu za Hartlem, ale díky danému hodnocení (bohužel stále přetrvávajícímu snad od prvního ročníku) skončil i celkově druhý. Pája si etapu nakonec užil a já byl i za něj rád, že závod konečně dokončil (před třemi lety nenastoupil právě do třetí XC etapy).
[2]

[b]Celkové pořadí Horal Tour:[/b]

muži - 1. Karel Hartl (CZE) KELLYS BIKE RANCH TEAM
2. Milan Fajt (CZE) EUROFOAM SPORT TEAM
3. Ján Halík (SVK) NORWIT-CYKLOmax Poprad
5. Jiří Barták (CZE) EUROFOAM SPORT TEAM
26. Jiří Březina (CZE) BS Bike Motolevel team
44. Pavel Horák (CZE) BS Bike Motolevel team

ženy - 1. Anna Šmídová (CZE) Nilfisk ALTO pro cycling
2. Janka Keseg Števková (SVK) Outsiterz
3. Zdeňka Němcová (CZE) UNIQA Jihlava

http://www.cyklo.sao-tatry.sk/2015/preteky/centrvysledky_horaltour.php?kat=99&typ=cel&akoxx=1

[b]Horal Tour 2015 ?
+ počasí, scenérie, značení tratí, ubytování, zázemí, lidi
- web pořadatele, registrační systém, hodnocení závodu, informovanost, upadající technická náročnost tratí, moje kolo[/b]
)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [229] : replace_text_format([b] Komplex prasklých špic, spadaných řetězů, zvláštních pravidel [/b]

Po třech letech se vracím na jediný (pořadatel píše nezapomenutelný zážitok) slovenský etapový závod, jehož složení etap je zvláštní nejen v rozličných distancích etap, ale i v hodnocení závodníků. Skladba etap je pestrá - půl maraton, maraton a cross country. Bodování mě není jasný do dnes a i sobotní maraton spojený/nespojený s etapákem, včetně výběru ze tří délek tratí je poněkud neobvyklé. O to větší nálož pro samotné pořadatele (a to se sobota jela současně jako Mistrovství Slovenska).
[3] Na ubikaci v Batizovcích, ležící 3 km od Svitu, se sešla skvadra dvou jezdců BS Bike Motolevel (já - Březina Jiří, Pája - Pavel Horák) a dvou z Eurofoam teamu (Cop - Milan Fajt, Jup - Jirka Barták), včetně Copanovi přítelkyně Verči, která nám byla vzpruhou a současně důkazem, že ještě nevymřeli ženy, které z požehnaného stavu nedělají nemoc a jsou schopny jezdit na kole, řídit auto a podávat bidony na trati :-D

[b]I. Etapa Vysokotatranská, 40 km (naměřeno 43 km), převýšení necelých 1000 m.n m., Svit - pod Štrbské pleso - Svit[/b]

Škoda, že už se nejezdí první etapa na Kralovu Holu a zpět (ještě zajímavější by byl cíl přímo na Holi). Z etapy zůstaly rozporuplné pocity umocněné prasklou špicí zadního kola při prvním sjezdu (7 km). Nevím, jestli brát jako pozitivum, že si mě docvakla slovenská reprezentantka Janka Keseg Števková, sympatická bikerka, která si se mnou chtěla povídat zrovna ve chvíli, kdy mě zaměstnávalo spíš skotačící zadní, než její nabádání ke klidnějšímu tempu. Úsek k hlavnímu stoupání na Štrbské pleso za normálních okolností nahrával příjemnému poklábosení. Kolo začalo škrtat o rám právě z kraje nejtěžší pasáže, pozvolna se zvedající roklince plné kamenů a padlých větví. Byl jsem nucen se s Jankou rozloučit a v úmorném vedru se pustit do opravy. Klasicky se na tak krátké trati kolem mne proháněli další a další závodníci, zatím co já se činil s centrklíčem. Takový problémy mě nakopávají k výkonům nad hranici možností, takže jsem zbytek kamenitého stoupání prakticky celý vyjel až na asfalt pod Plesem. Během 3km sjezdu jsme se hákovali s jedním slovákem a jedním maďarem. Na štěstí se jel pouze půl maraton, takže stíhací jízda neskončila v hlaďáku.
Kluci z Eurofoamu se činili. Copan druhý s 3 vteřinovou ztrátou na prvního Karla Hartla a před třetím Jánem Halíkem. Jup celkově 10. místo a v kategorii vynikající bronz. Pája s nelibostí k trati obsazuje 60. místo (35. v kat.) a já konečnou 39. pozici (10. v kat.). Janka Števková nakonec opanovala ženskou kategorii před Annou Šmídovou a třetí Dagmar Svěrákovou.

[b]2. Etapa Nízkotatranská, 113 km, převýšení 4900 m.n m., Svit-Králova Hola-Panská Hola-Svit (na ofic webu špatná mapa, špatný všechno)[/b]

Králova Hola ano, ne, ano. Dlouhá tra druhé etapy byla současně i Mistrovstvím Slovenska XCM, což dle pravidel zakazuje protisměrnou jízdu. Organizátorům se však povedlo, k nelibosti některých závodníků, sjednat výjimku a téměř dvoutisícová hora se jela. Bylo mi vždycky buřt, jak na Holi, nebo z Hole jedu. Výhledy stály za to utrpení. Tušit jaký prodělám peripetie, tak Kralovský „kopec“ oželím. Pája jel kratší, "dámskou" 73 km verzi, jež byla pro slovenské bikerky současně Mistrovským závodem (proč odděleně od mužů jsme nepochopili). Náš závod se rozjel v sedm ráno v pozvolném tempu, chytil jsem osmi člennou grupu a držel se jí až pod patu Kralovej Hole. Zvyk z 24 hodinovek velel nehnat se. Docvakli mě první dvě ženy (Anička Šmídová a Dáša Svěráková), tempo super, bohužel přišel hlaďák. Byl jsem překvapen. Hlaďák, nebo nedostatečný trénink? Nevím, ale stav těla se dostal do stádia zastavení, močení, myšlenek na konec, sežrání všech traovek, duševního nakopání si zadku, nasednutí a pokračování směr vrchol. Pokynul jsem sjíždějícímu Copanovi (4 flek), vzájemné povzbuzení s Jupem (15 flek) mě znovu dostalo do tempa. 3 km před vrcholem se snažím radou pomoci Dáše, které se ventilek bezdušáku zarazil do prostoru mezi pláště ráfku (to jsem ještě neviděl, ale snad dobře poradil jak s tím ven). Pokračuji a sleduji probouzející se blesky nad vysílačem Kralovej Hole. Z myšlenek na blížící se bufet mě probouzejí kroupy velikosti cizrny (kterou nám Pája rval každý den do polívky). Na bufetu Kralovej Holi dojíždí s defektem Zdenka Němcová, ženy mají dnes „svůj“ den. Sjezd byl očistec se zmrzlými prsty a já děkoval alespoň prorockému rozhodnutí vzít sebou vestu. V dolině svítilo sluníčko a já se začal probouzet. Čím delší tra, tím líp, ne? Na bufetu pod Panskou Holou mě fotí a povzbuzuje zákaznice našeho krámu (její manžel jel jen sobotní maraton), super vzpruha. Opět dojíždí Němcová, za ní Dáša. Stoupání pod Panskou Holu mě v minulosti vždy pohřbilo. Odporně se táhnoucí a soustavně stoupající asfaltka, která přejde v strmější lesní cestu volně přecházející v náhorní houpačku po lukách, aby se biker závěrem zpustil prudký sjezdem zpět do vesničky Liptovská Teplička. Letos ale nohy šlapaly, pomalu si docvakávám před závěrem stoupání Zdenku Němcovou a........cvak, rup, sssssss, zadní kolo na ráfku, tmel všude kolem. Nechápu. Kolem projíždí Dáša s dotazem co se děje. Asi stejný co tobě, myslím si (podle rány). Po pár vteřinách zjišuji stav, který mi málem vžene slzy do očí. Prasklá špice probodla těsnící pásku, tlak v plášti šel na nulu a těsnící tmel do lesa. Nahazuji duši, vycentruji zadní kolo, omluvím se přírodě a pokračuji. Na duši jsem jel hooodně dávno a na rozcentrovaným kole včera. Po opatrném sjezdu docentrovávám v Tepličke, cedím se v pořadí opět vzad, ale to už mi je jedno. Jen dojet. Dojet jsem Alešem Procházkou (pořadatel Šela maratonu a také majitel cyklo kšeftu), který začne probírat pracovní záležitosti, raději v prudkém asfaltovém stoupání podřadím a zjišuji, že jsem na tom fyzicky pořád slušně. Cíl protnu těsně pod 10hodiny jízdy, takže slušný „rychlostní“ trénink na 24 hodinovky.
Opět se daří klukům z Eurofoamu (beru výsledky „etapákových jezdců) - Copan první, naděluje Hartlovi víc jak 4 min, třetí dojíždí opět Ján Halík. Jup 9.místo a druhý v kategorii. Pája si taky užil deště na kratší trati, dojíždí celkově osmý a 5. v kategorii. Já si „užívám 29. místo a 9. v kategorii.
Po etapě si léčím rozladěnost nějakým tím lahváčem (plzeň mají naštěstí všude na světě), je mi všechno buřt, servis kola řeším už za tmy pod čelovkou.

[b]3. Etapa, Ixcéčko, jeden okruh 4,2 km ( 5x veteráni, 7x mladí), Svit[/b]

Nesmyslný start poslední cross country etapy v 13:30 mi dává prostor k navození motivace, si závěr výsledkově nepovedeného závodu užít. S klukama si jedeme okruh tréninkově projet, což nese s nelibostí Pája. Jeho podrážděnost a rozladění (prý z bolesti zad) dojde tak daleko, že se rozhodne poslední dějství bojkotovat. Po našich peprných poznámkách si uvědomí, že cyklistika není pro mamánky a uplakánky………takže v 13:30 na startu. Lehký deštík nás lehce vyplašil, ale po startovním výstřelu vysvitlo sluníčko a vše bylo jak má být. S povděkem jsem přijal milou „pozornost“ pořadatelů k nám, starším pánům (a ženám), že na místo sedmi okruhů jedeme pět. XC okruh oproti minulosti osekali, a to výrazně. Chybí krásné, singlové kořenité pasáže a další libůstky. Přesto mi xcéčko k mému údivu sedlo, sice výsledkově nic moc, ale jet sedm kol jak mladší, nebylo by to špatné. Výborně zajel Jup na třetím místě, takže celkově stříbro v kategorii je super (ale to jsem se dozvěděli až při vyhlašováni v 17 hod! Např. v době psaní reportu 27.8. nejsou na webu výsledky poslední etapy!). Copan dojel druhý, minutu za Hartlem, ale díky danému hodnocení (bohužel stále přetrvávajícímu snad od prvního ročníku) skončil i celkově druhý. Pája si etapu nakonec užil a já byl i za něj rád, že závod konečně dokončil (před třemi lety nenastoupil právě do třetí XC etapy).
[2]

[b]Celkové pořadí Horal Tour:[/b]

muži - 1. Karel Hartl (CZE) KELLYS BIKE RANCH TEAM
2. Milan Fajt (CZE) EUROFOAM SPORT TEAM
3. Ján Halík (SVK) NORWIT-CYKLOmax Poprad
5. Jiří Barták (CZE) EUROFOAM SPORT TEAM
26. Jiří Březina (CZE) BS Bike Motolevel team
44. Pavel Horák (CZE) BS Bike Motolevel team

ženy - 1. Anna Šmídová (CZE) Nilfisk ALTO pro cycling
2. Janka Keseg Števková (SVK) Outsiterz
3. Zdeňka Němcová (CZE) UNIQA Jihlava

http://www.cyklo.sao-tatry.sk/2015/preteky/centrvysledky_horaltour.php?kat=99&typ=cel&akoxx=1

[b]Horal Tour 2015 ?
+ počasí, scenérie, značení tratí, ubytování, zázemí, lidi
- web pořadatele, registrační systém, hodnocení závodu, informovanost, upadající technická náročnost tratí, moje kolo[/b]
, 5384)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1,

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [237] : replace_text_format(

)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [288] : get_article(stdClass)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [564] : get_article_list(010, , where A.USERNAME='briza', ARTICLES&USERID=briza)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
bikebase.sksvojkov.cz/user.php?ARTICLES&USERID=briza
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)

Warning: preg_replace(): Compilation failed: invalid range in character class at offset 4 in /home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php on line 826
Debug:
/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/functions.php [826] : preg_replace(~([\w-\.]+@[\w-\.]+\.[\w]{2,4})~im, $1, Ahoj , jen upozorňuji že na trase kolem Radvaneckého rybníka leží spousta popadaných stromů ...
)

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/menu.php [508] : replace_text_format(Ahoj , jen upozorňuji že na trase kolem Radvaneckého rybníka leží spousta popadaných stromů ...
, 0, , )

/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/menu.php [431] : last_forum/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/menu.php [23] : get_find/home/users/haven/sksvojkov.cz/sub/bikebase/user.php [735] : get_page(

Články - Jiří Březina



celý článek (92)   diskuse (0)   hodnoceni (1.67) 


 



celý článek (89)   diskuse (0)   hodnoceni (1) 


 



celý článek (90)   diskuse (0)   hodnoceni (1) 


 



celý článek (90)   diskuse (0)   hodnoceni (2) 


 



celý článek (89)   diskuse (1)   hodnoceni (1.5) 


 



celý článek (90)   diskuse (0)   hodnoceni (1) 


 



celý článek (89)   diskuse (0)   hodnoceni (1) 


 



celý článek (89)   diskuse (0)   hodnoceni (1) 


 



celý článek (89)   diskuse (0)   hodnoceni (3.33) 


 



celý článek (89)   diskuse (0)   hodnoceni (1) 


 


1-10 | 11-20 | 21-30 | 31-39

 






, Array)



Array
(
    [SCREEN_W] => 
    [SCREEN_H] => 
    [BIKEBASE] => Array
        (
            [lang] => CZ
        )

    [USERS_START] => 0
    [ARTICLE_LIST_START_USER_1644] => 0
)


Array
(
    [ARTICLES] => 
    [USERID] => briza
)
Bikebase.cz - Jiří Březina (Bříza) - články





Články - Jiří Březina


celý článek (92)   diskuse (0)   hodnoceni (1.67) 

 
celý článek (89)   diskuse (0)   hodnoceni (1) 

 
celý článek (90)   diskuse (0)   hodnoceni (1) 

 
celý článek (90)   diskuse (0)   hodnoceni (2) 

 
celý článek (89)   diskuse (1)   hodnoceni (1.5) 

 
celý článek (90)   diskuse (0)   hodnoceni (1) 

 
celý článek (89)   diskuse (0)   hodnoceni (1) 

 
celý článek (89)   diskuse (0)   hodnoceni (1) 

 
celý článek (89)   diskuse (0)   hodnoceni (3.33) 

 
celý článek (89)   diskuse (0)   hodnoceni (1) 

 
1-10 | 11-20 | 21-30 | 31-39
 









© Bikebase.cz 2007 – Bikebase systém pro prezentaci závodníků a vyhodnocování výsledků s okamžitým zveřejněním na internetu. Právě nás tu je: 1
Autor projektu: Aleš Gregor, graphics: Michal Mach, coder: REDY TUGO images/rss.gif